Převodní ceny: jinak spojené osoby a obvyklá cena
V nedávné době uzavřel Nejvyšší správní soud (NSS) několik případů posuzujících oblast jinak spojených osob. Jedná se o pojem z oblasti převodních cen mezi společnostmi ve skupině.
NSS s odkazem na předchozí judikaturu v rozsudku 2 Afs 148/2020-37 zdůraznil, že v případě aplikace ustanovení zákona o daních z příjmů o jinak spojených osobách je důležitá pouze existence obchodního řetězce a není nutné zkoumat subjektivní stránku věci. Postačí, když daňový subjekt na daném řetězci profituje tím, že částku (v judikovaných případech z titulu reklamy) uplatňuje v daňově uznatelných nákladech.
Dále se NSS zabýval definicí ceny obvyklé. Zdůraznil s odkazem na předchozí judikaturu, že jde o cenu vytvořenou mezi nezávislými subjekty, nebo – pokud neexistují/nejsou dostupná data o takových cenách – o hypotetický odhad opřený o logickou a racionální úvahu a ekonomickou zkušenost. Platí, že se použije cena z transakce, která je srovnatelná s posuzovanou transakcí. Vykazuje-li posuzovaná transakce jiné parametry než transakce, ze které je vzata cena obvyklá, je nutné tuto cenu obvyklou adekvátním způsobem upravit.
NSS také souhlasil s cenou obvyklou, která byla za stejné nebo obdobné plnění fakturována jiným reklamním agenturám, případně konečným klientům s tím, že je stanoven interval a použita cena, která byla pro daňový subjekt nejvýhodnější, což je v souladu s relevantní judikaturou. NSS dále souhlasil s tím, že to, za jakou částku lze uspořádat golfový turnaj, nevypovídá nic o výši ceny obvyklé za reklamu na takovém golfovém turnaji.