Připravovaná novela zákoníku práce zvyšuje administrativní zátěž při vysílání zaměstnanců

Další novinkou, kterou vedle úpravy práce na dálku obsahuje připravovaná novela zákoníku práce, je významné rozšíření informační povinnosti zaměstnavatele při přeshraničním vysílání pracovníků. Změny reagují na evropskou směrnici o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách (směrnice TPWC).

Podle aktuálního znění zákoníku práce je zaměstnavatel při vysílání zaměstnance do zahraničí povinen informovat jej pouze o předpokládané době trvání vyslání a o měně, ve které bude zaměstnanci vyplácena mzda, případně plat. Rozsah informací, které bude třeba zaměstnanci poskytovat, se však s novelou zásadně rozšíří.

Směrnice TPWC, jejíž obsah měl být do českého práva promítnut již v srpnu letošního roku, vyžaduje, aby byl zaměstnanec vysílaný k výkonu práce na území jiného státu na dobu delší čtyř po sobě jdoucích týdnů vždy předem písemně informován o:

  • státu, v němž má práci vykonávat; 
  • měně, ve které mu bude vyplácena mzda, případně plat; 
  • případných peněžních či věcných plněních vyplývajících z výkonu pracovního úkolu a
  • o tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn jeho návrat.

V případě vyslání do jiného členského státu EU v rámci nadnárodního poskytování služeb je třeba zaměstnance nad rámec výše uvedeného informovat také o:

  • odměně, na niž má nárok v souladu s platnými právními předpisy hostitelského členského státu; 
  • případně o zvláštních příplatcích za vyslání;
  • podmínkách pro náhradu výdajů za cestovné, ubytování a stravu a
  • odkazu na oficiální celostátní webovou adresu zřízenou hostitelským členským státem.

Návrh novely pracuje pouze s poskytováním informací v rozsahu, jaký vyžaduje směrnice TPWC. Vzhledem k povinnosti promítnout požadavky směrnice do našeho právního systému, by novela v tomto rozsahu měla projít legislativním procesem bez významných změn.

Zaměstnavatelé se musí připravit na zvýšenou administrativní zátěž – směrnice neumožňuje, aby většina výše uvedených informací byla vyslanému zaměstnanci předána odkazem na vnitřní předpis zaměstnavatele. V praxi to znamená, že při každém zahraničním vyslání přesahujícím čtyři týdny bude potřeba individuálně písemně informovat každého zaměstnance. Doporučujeme tyto informace, stejně jako další podmínky vyslání, upravit v dohodě o vyslání či vysílacím dopise.

 

Sdílet článek