Připravte se na změny: Přehled připravovaných daňových úprav
Nová vláda i Poslanecká sněmovna začínají další čtyřletý „legislativní cyklus“, ve kterém se budou snažit prosadit svůj program. Důležité změny může přinést implementace evropských směrnic především v oblasti přímých daní. Přinášíme přehled vybraných rozpracovaných norem a novelizací.
Nový zákon o účetnictví a dopady na daně z příjmů
Věcný návrh nového zákona o účetnictví schválila už předcházející vláda. Práce na přípravě paragrafového znění nového zákona a zákonů, které nová norma ovlivní, by měly pokračovat. Podle legislativního plánu by zákon mohl nabýt účinnosti od roku 2024. Pro podnikatele budou zajímavé například následující změny:
- rozšíření možnosti uplatňovat mezinárodní účetní standardy namísto českých účetních předpisů;
- možnost používat jinou než českou měnu i v případě účtování podle českých účetních předpisů;
- větší důraz na obecné účetní principy.
Podstatné bude ale také, jakým způsobem se změny promítnou do zákona o daních z příjmů. K výraznějšímu zjednodušení by mohlo dojít, pokud tento zákon umožní stanovit základ daně přímo úpravami hospodářského výsledku podle mezinárodních účetních standardů nebo pokud bude možné hradit daň v cizí měně, ve které se vede účetnictví.
Daň z přidané hodnoty
Česká republika požádala Evropskou komisi o navýšení limitu pro registraci k DPH z 1 mil. na 2 mil. Kč. Ministerstvo financí již žádost odeslalo a věří v její kladné vyřízení ještě v prvním kvartálu letošního roku. Následně proběhne novelizace české legislativy.
Evropská unie a OECD
Rada EU v minulém roce přijala směrnici, která zakládá novou oznamovací povinnost provozovatelů platforem (tzv. DAC 7) a směrnici, jež přináší povinnost zveřejňovat vybrané informace o dani z příjmů placené v jednotlivých členských státech EU. ČR by měla obě směrnice implementovat s účinností od 1. ledna 2023, resp. června 2024.
Evropská komise připravuje řadu iniciativ v oblasti přímého zdanění, například zavedení zvláštního daňového odpočtu pro financování kapitálem nebo omezení daňových výhod pro společnosti bez ekonomické podstaty. Legislativní proces na úrovni EU je však teprve na počátku.
V průběhu roku 2022 můžeme očekávat vývoj v oblasti přerozdělování zdaňovacích práv pro společnosti ze skupin s obratem přesahujícím 20 mld. eur (Pilíř 1) a zavedení globální minimální efektivní daně ve výši 15 % pro společnosti ze skupin s obratem vyšším než 750 mil. eur (Pilíř 2). Cíl účinnosti byl nastaven ambiciózně již od roku 2023.
Návrh evropské směrnice, která implementuje minimální daň na úrovni EU, již známe. Není však zatím jasné, jakým způsobem přistoupí k implementaci ČR a jak využije možností, které směrnice dává. Původní verze počítala s tím, že se tato daň bude za dceřiné společnosti kalkulovat a vybírat pouze na úrovni mateřské společnosti. Návrh směrnice stejně jako modelová pravidla OECD však nyní dávají státům možnost vybrat minimální daň na úrovni jurisdikce, ve které má skupina dceřiné společnosti. Nominální sazba daně z příjmů v České republice je nad úrovní 15 %. Může dojít k situacím, kdy bude efektivní daň pod úrovní 15 % (efekt slevy na dani, odpočtu na výzkum a vývoj, rozdíly mezi ziskem na úrovni mezinárodních účetních standardů, které se používají pro výpočet efektivní daně, a českým základem daně). Přístup k této otázce může v budoucích letech ovlivnit povinnosti zahraničních společností působících v Česku.
OECD ještě nefinalizovala pravidla Pilíře 1. Není jasné, zda bude připravena evropská směrnice sjednocující implementaci v rámci EU nebo budou pravidla zavedena prostřednictvím mnohostranné dohody, která se v současné době připravuje. Tyto předpisy však ovlivní pouze společnosti ze skupin s obratem přes 20 mld. eur a ziskovostí nad úrovní 10 %, které v ČR prodávají zboží nebo služby bez ohledu na to, jestli zde mají dceřinou společnost nebo stálou provozovnu.
O vývoji v těchto oblastech budeme průběžně informovat.