Rozšíření informační povinnosti vůči správci daně opět na scéně
Těsně po Novém roce předložila vláda Poslanecké sněmovně novelu daňového řádu, která výrazně rozšíří množství informací, které může správce daně získat od třetích osob. Rozšířená informační povinnost by měla začít platit ihned po vyhlášení. Zasáhne především banky a povinné osoby podle tzv. zákona AML.
Novela obsahuje dva body, a to rozšíření informační povinnosti bank v reakci na omezující výklad Nejvyššího správního soudu z roku 2016 a implementaci evropské směrnice DAC 5. Tato směrnice měla být zohledněna v českém právním řádu již k 1. lednu 2018. Vláda usilovala o zrychlené schválení v prvním čtení, což ovšem Sněmovna odmítla. Novela tedy projde standardním legislativním procesem.
Podle novely by finanční správa měla mít nově na žádost přístup k údajům o zmocněncích oprávněných nakládat s penězi na bankovních účtech. Dále pak o osobách, které prostředky na účet vložily, a o příjemcích plateb, o službách vzdáleného přístupu k účtu a jejich využití, včetně údajů k identifikaci zařízení, kterým je tento přístup uskutečňován. A v neposlední řadě rovněž k údajům o zřízených bezpečnostních schránkách. Novela dále v rámci implementace směrnice DAC 5 zavádí zcela novou informační povinnost povinných osob podle zákona o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tzv. zákon AML). Správce daně by si nově mohl vyžádat od různých subjektů veškeré údaje získané při identifikaci a kontrole klienta dle tohoto zákona, a to včetně souvisejících písemností a informací o způsobu jejich shromažďování. Návrh umožňuje správci daně získat údaje i pro tuzemskou správu daní, čímž překračuje rámec evropské legislativy, která vyžaduje přístup k těmto údajům jen pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní.
Novela vychází z návrhu, který ministerstvo financí vyslalo do zkráceného připomínkového řízení již na jaře loňského roku. Přestože oproti tehdejšímu znění doznal návrh novely určitých změn, Česká advokátní komora stále upozorňuje na některá úskalí navržené úpravy. Oproti původnímu návrhu obsahuje sněmovní tisk ve vztahu k advokátům, notářům, daňovým poradcům, soudním exekutorům a auditorům povinnost těchto osob poskytnout správci daně pouze údaje získané v rámci procesů AML, a to jen za účelem výkonu mezinárodní spolupráce při správě daní. Navržený předpis tak ukládá daným osobám poskytnout zahraniční daňové správě údaje o svých klientech, které by české finanční správě nikdy poskytnout nemuseli, respektive ani nesměli. I přes určité omezení oproti původní verzi považuje Česká advokátní komora i nový návrh za zásah do mlčenlivosti advokátů, který je tak pravděpodobně v rozporu s ústavním pořádkem.