Schválení daně z digitálních služeb na obzoru

Vládní návrh zákona o dani z digitálních služeb se po více než roční přestávce posunul do další fáze schvalovacího procesu. Závěrečné třetí čtení ve Sněmovně, kdy se bude hlasovat také o všech pozměňovacích návrzích z druhého čtení, proběhne pravděpodobně v první polovině června. Následně návrh projedná Senát.

V průběhu druhého čtení poslanci navrhli řadu pozměňovacích návrhů. Rozpočtový výbor nakonec z těchto pozměňovacích návrhů doporučil ke schválení pouze snížení sazby ze 7 % na 5 %. O všech pozměňovacích návrzích včetně návrhu na posunutí účinnosti na 1. leden 2022 nebo 1. leden 2023 se bude hlasovat ve třetím čtení na červnové schůzi. Pokud nebude schváleno jinak, zákon by měl nabýt účinnosti 15 dní po vyhlášení ve Sbírce zákonů. 

Návrh zákona zavádí daň z digitálních služeb na: 

  • provedení cílené reklamní kampaně, 
  • využití mnohostranného digitálního rozhraní, 
  • poskytnutí dat o uživatelích. 

Zdanitelnými službami jsou ty, které jsou poskytovány prostřednictvím digitálního rozhraní. Za něj se považuje jakýkoliv software (např. webová stránka nebo aplikace), který je přístupný uživateli. Uživatelem je jakákoliv právnická i fyzická osoba nebo jednotka bez právní subjektivity, která přistupuje na digitální rozhraní pomocí technického zařízení. Aby se jednalo o poskytnutí služby zakládající daňovou povinnost, musí být tato služba poskytnuta prostřednictvím technického zařízení umístěného na území České republiky. Primárním vodítkem je lokalizace IP adresy tohoto zařízení. Pro každou z výše zvedených skupin služeb se bude počítat dílčí základ daně, pro jehož stanovení bude rozhodné, v jaké míře bude zdanitelná služba poskytnuta v České republice. 

Pro určení, kdo bude plátcem daně, jsou stanovena tři kritéria, která musí být všechna naplněna. Prvním kritériem je, aby podnik patřil do nadnárodní skupiny, jejíž celkový roční obrat činí minimálně 750 mil eur.  

Druhým kritériem je významná digitální přítomnost v České republice. Toto kritérium je naplněno, pokud celkový příjem nadnárodní skupiny ze zdanitelných služeb poskytnutých v České republice přesáhne částku 100 mil. Kč za rozhodné období. Návrh zákona zároveň obsahuje i minimální hranici pro zdanění dané digitální služby. V případě provedení cílené reklamní kampaně a poskytnutí dat o uživatelích musí úhrn úplat za jednotlivý druh služby poskytnutý v České republice přesáhnout 5 mil. Kč. Využití mnohostranného digitálního rozhraní bude podléhat zdanění, pokud počet uživatelských účtů na tomto rozhraní přesáhne 200 tisíc. 

Třetím kritériem je výše zdanitelných služeb poskytnutých nadnárodní skupinou v EU a EHP, která musí překročit 10 % z celkového obratu celé skupiny. Společnosti náležející do skupin, které splní první a druhé kritérium, ale plátci se z důvodu nesplnění tohoto kritéria nestanou, budou mít pouze oznamovací povinnost. 

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Registraci u správce daně je třeba učinit do 15 dnů ode dne uskutečnění první zdanitelné služby. Poté se daný subjekt stane plátcem a bude mít povinnost platit měsíční zálohy. Pro splnění podmínek pro registraci a stanovení výše záloh pro první zdaňovací období je stanoveno tzv. rozhodné období. Rozhodným obdobím je poslední účetní období, za které je před prvním dnem zdaňovacího období sestavena účetní závěrka této osoby. Plátce daně z digitálních služeb bude povinen vést evidenci, a to v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání a odděleně po jednotlivých zdanitelných službách. 

Zákon předpokládá, že v budoucnu dojde ke shodě na principech zdanění digitální ekonomiky v rámci Evropské unie a OECD. Použitelnost zákona tak má být časově omezená a posledním zdaňovacím obdobím, v němž by se měl zákon uplatnit, bude rok 2024. 

Sdílet článek