SDEU: Jak uplatnit DPH při odstoupení od smlouvy
Soudní dvůr EU (SDEU) se zabýval otázkou uplatnění DPH při odstoupení od smlouvy o dílo. Soud dospěl k závěru, že částka, kterou je nutné zaplatit po odstoupení od smlouvy na poskytnutí služby, podléhá DPH.
SDEU posuzoval situaci ve věci C-622/23 rhtb: projekt, kdy poskytovatel na základě uzavřené smlouvy o dílo zahájil stavební práce, ale příjemce plnění od smlouvy následně odstoupil. V souladu se smluvním ujednáním požadoval poskytovatel úhradu sjednané ceny po odečtení nákladů ušetřených v důsledku vypovězení smlouvy, a to včetně příslušné DPH. Příjemce plnění s uplatněním DPH nesouhlasil a svůj názor odůvodnil tím, že poskytovatel již není povinen poskytnout zbývající část plnění, a tudíž není splněna podmínka souvislosti úplaty s protiplněním.
SDEU připomíná, že o poskytnutí služby za úplatu pro účely DPH se jedná, pokud existuje přímá souvislost mezi poskytovanou službou a získanou protihodnotou. To znamená, že mezi poskytovatelem a příjemcem musí existovat právní vztah a dále že obdržená odměna představuje skutečnou protihodnotu za samostatnou službu.
Podle ustálené judikatury, například rozsudku C-43/19 Vodafone Portugal, platí, že předem stanovená částka obdržená při předčasném ukončení smlouvy, která odpovídá částce, jež by byla obdržena během smluvené doby, musí být považována za odměnu za službu. V takovém případě podléhá DPH bez ohledu na to, že ukončení smlouvy znamená zánik povinnosti poskytnout sjednané služby.
Na základě těchto principů SDEU v daném případě rozhodl, že úhrada sjednané ceny podléhá DPH, jelikož poskytovatel začal plnit dle smlouvy a byl připraven tak činit po celou dobu její platnosti. Protihodnotou částky, kterou má příjemce plnění zaplatit, je právo na plnění smluvených závazků, i když se příjemce plnění rozhodl tohoto práva nevyužít. Dle soudu je třeba zohledňovat i hospodářskou a obchodní realitu daného plnění, kdy na základě ekonomického přístupu odráží dlužná částka nejen smluvně sjednanou odměnu po odečtení ušetřených částek, ale navíc zajišťuje poskytovateli služeb minimální smluvní odměnu.
Naproti tomu například u rozsudku C-277/05 Société thermale d’Eugénie-les-Bains, kde SDEU rozhodnul, že nevratné zálohy za rezervaci pokoje představují pouze náhradu škody a nejsou předmětem DPH, lze nalézt skutkové odlišnosti. Neexistovala přímá souvislost mezi službou a protiplněním, protože rezervace pokoje nepředstavovala individuální službu. Nevratná záloha byla považována za paušální náhradu za odstoupení od smlouvy.
V posuzovaném případě C 622/23 nelze tedy úhradu smluvní ceny považovat za paušální náhradu za újmu.