SDEU: poskytování služeb dceřiným společnostem z pohledu DPH
Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) se v nedávném rozsudku zabýval otázkou, zda poskytování více dílčích služeb mateřskou společností v rámci aktivního řízení dceřiné společnosti představuje jediné plnění, či nikoli. Uzavřel, že služby nelze automaticky považovat za jediné plnění, neboť každá z nich má vlastní a identifikovatelnou povahu.
SDEU nedávno projednával důležitou otázku týkající se stanovení ceny za služby, které mateřská společnost poskytuje svým dceřiným společnostem. Tyto služby zahrnovaly širokou škálu činností, jako je řízení podniku, IT služby, služby personálního oddělení a správu nemovitostí.
Mateřská společnost použila pro kalkulaci ceny služeb poskytovaných dceřiným společnostem metodu „nákladů a přirážky“ (cost+). Do ceny zahrnula náklady jako podíl na nájmu, telefon, informační technologie, reprezentace a cestovné. Naopak „náklady akcionáře“, jako jsou náklady na účetní uzávěrku, audit, valnou hromadu a získávání kapitálu, z kalkulace vyloučila, protože je považovala za nesouvisející s poskytovanými službami. Společnost však z nákladů akcionáře uplatnila DPH na vstupu v plné výši. To vyvolalo nesouhlas švédské daňové správy.
Podle evropské směrnice o DPH je obvyklou cenou částka, kterou by příjemce zaplatil nezávislému poskytovateli v podmínkách volné hospodářské soutěže. Pokud nelze srovnatelné služby zjistit, považuje se za obvyklou cenu výše celkových nákladů vynaložených na poskytnutí této služby. Švédská daňová správa tvrdila, že aktivní řízení dceřiných společností mateřskou společností představuje jedinečnou službu, jejíž ekvivalent na volném trhu neexistuje. Proto požadovala kalkulaci DPH na výstupu z ceny obvyklé, včetně nákladů akcionáře.
SDEU byly položeny tyto otázky:
- Zda poskytování více dílčích služeb mateřskou společností v rámci aktivního řízení dceřiné společnosti představuje jediné plnění, či nikoli?
- Zda náklady na získávání kapitálu a náklady akcionářů představují náklady vynaložené na poskytování řídících služeb dceřiným společnostem?
SDEU zdůraznil, že dle ustálené judikatury je každé plnění pro účely DPH obvykle považováno za oddělené a samostatné. Pouze plnění, které z hospodářského hlediska tvoří jediné nerozdělitelné hospodářské plnění, nesmí být uměle rozděleno. V daném případě, i když jsou služby poskytovány společně, každá z nich má vlastní a identifikovatelnou povahu. Služby poskytované mateřskou společností nelze tedy automaticky považovat za jediné plnění. S ohledem na tuto odpověď se SDEU již dále nevěnoval otázce, zda by náklady akcionáře měly být součástí kalkulace ceny.
Tento případ přináší důležité poznatky pro subjekty, které poskytují služby svým dceřiným společnostem, a zároveň ukazuje, jak je provázána oblast převodních cen a DPH.