SDEU zpochybnil transakci, která využila zjednodušení pro třístranný obchod

V nedávné době SDEU projednával poměrně kontroverzní případ týkající se DPH a obchodu s automobily. Rakouská společnost pořídila v roce 2014 luxusní vozy z Velké Británie (v době, kdy byla Velká Británie ještě členskou zemí EU) a obratem je prodala subjektu registrovanému v ČR. Ten nakoupená vozidla přepravil přímo z Velké Británie do ČR právě za využití zjednodušení pro třístranný obchod. 

Kontrolou rakouský správce daně zjistil, že daňové doklady, které vystavila rakouská společnost (prostřední osoba) českému zákazníkovi, neobsahují jednoznačné určení příjemce plnění jako osoby, jež má daň vypořádat. Na daňových dokladech stálo „třístranný obchod uvnitř Společenství osvobozený od daně“. Správce daně však namítal, že je tato poznámka ve spojení se Směrnicí nevypovídající a nelze na jejím základě dovodit, že má příjemce daň odvést. Tím tedy nelze daný režim použít.

Evropský soudní dvůr se rakouského správce daně zastal a konstatoval, že Směrnice o DPH v článku 226 rozlišuje mezi uvedením odkazu na příslušené ustanovení Směrnice nebo vnitrostátní úpravy při použití zvláštních režimů na jedné straně a jednoznačným určením příjemce plnění, který je následně zodpovědný za vypořádání daně, na straně druhé. Z toho důvodu je na daňových dokladech zapotřebí nejen výslovně určit, že se jedná o zjednodušený režim triangulace, ale i jasně vymezit poslední subjekt v řetězci, který daň vypořádá. Ten má za tímto účelem uvést větu: „Daň odvede zákazník.”

Nutno na závěr zmínit, že poslední článek z řetězce, tj. český subjekt, se v rámci řízení stal nekontaktní a daň nikdy nevypořádal. Nicméně závěry SDEU při použití triangulace jsou zcela v souladu se Směrnicí a potvrzují, že k použití zjednodušeného režimu je zapotřebí na dokladu uvést oba texty – odkaz na Směrnici či vnitrostátní úpravu, že se jedná o třístranný obchod, a také formulaci „daň odvede zákazník“, jež jednoznačně určuje osobu, která má plnění vypořádat.