Teleworking mezi Českem a Německem či Rakouskem: zjednodušení v oblasti pojistného
Česká republika uzavřela s Německem a Rakouskem rámcové dohody, které se týkají osob vykonávajících práci na dálku ve druhém státě, tzv. teleworking. Obě dohody jsou účinné od 1. března 2023 a reagují na aktuální trendy v oblasti práce z domova provozované ze zahraničí. Dohody zvyšují limit rozsahu práce, při kterém zaměstnanec pracující na dálku z druhého státu zůstává v pojistném systému státu zaměstnavatele.
Dle obecných koordinačních pravidel EU zaměstnanec pracující pro českého zaměstnavatele z domova v jiném členském státě EU/EHP podléhá českému pojistnému systému, pokud rozsah jeho práce v zemi bydliště nepřekročil maximální limit 25 % jeho celkové pracovní doby nebo odměny. V opačném případě podléhá pojistným předpisům státu svého bydliště. Například pokud zaměstnanec žijící v Německu pracuje z domova pro českého zaměstnavatele více než 25 % své pracovní doby, podléhá německým pojistným předpisům. Český zaměstnavatel by si tak měl ověřit své povinnosti v Německu (např. povinnost registrace, povinnost odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění dle německých předpisů do německého systému, atd). Dle nově uzavřených rámcových dohod bude pro udržení zaměstnance v českém pojistném systému možné využít limit zvýšený na 40 %.
Jaké podmínky je třeba splnit?
Rámcové dohody se uplatní u zaměstnanců, kteří pracují na dálku (obvykle z domova) pro českého zaměstnavatele v Německu a Rakousku (či obráceně). Podmínkou je, aby zaměstnanec měl pouze jednoho zaměstnavatele, aby práce vykonávaná na dálku měla stejný charakter jako práce vykonávaná v sídle zaměstnavatele a byla prováděna prostřednictvím informačních technologií. Díky těmto dohodám mohou zaměstnanci setrvat v pojistném systému státu svého zaměstnavatele, pokud budou z domova pracovat až 40 % svého pracovního času a zbývající část odpracují ve státě zaměstnavatele (tj. nebudou pracovat v dalších zemích).
Jak požádat o výjimku?
O setrvání v pojistném systému musí zaměstnanec požádat, a pokud splní podmínky rámcové dohody, bude mu udělena výjimka z obecného pravidla koordinačních předpisů EU. Žádost o výjimku se podává u příslušné instituce členského státu, jehož právním předpisům si dotčený zaměstnanec přeje podléhat, v případě Česka to je příslušná ČSSZ. O výjimku je možné žádat na dobu až dvou let do budoucna, a to i opakovaně.
Pokud bude zaměstnanec vykonávat ve státě bydliště více než 40 % svých pracovních aktivit, rámcové dohody se na něj nevztahují. Nicméně, i tak má právo požádat o obecnou výjimku dle čl. 16(1) nařízení EU. Na udělení takové výjimky však není právní nárok a musí s ní souhlasit příslušné instituce všech dotčených členských států.
Celoevropská rámcová dohoda je v přípravě
Obdobné dohody s dalšími sousedními zeměmi (např. Slovenskem a Polskem) se dle našich informací prozatím neplánují, protože se vyjednává rámcová dohoda na úrovni všech členských států EU, která by měla umožnit práci z domova do maximálního limitu 49,9 %. Očekává se, že by tato dohoda měla vstoupit v platnost k 1. červenci 2023.
Závěrem upozorňujeme, že pokud se česká společnost rozhodne umožnit pracovat svému zaměstnanci více z domova z Rakouska či Německa (za využití zmíněných dohod), je vždy nezbytné prověřit související daňové povinnosti, které by pro českou společnost v dané zemi mohly vzniknout (např. povinnost vedení mzdové evidence, riziko vzniku stále provozovny a podobně).