Tribunál EU k uplatnění zjednodušeného režimu třístranného obchodu ve čtyřčlenném řetězci
Zpřesňující výklad podmínek pro uplatnění zjednodušeného režimu třístranného obchodu podle článku 141 směrnice o DPH představuje rozsudek Tribunálu EU v případu společnosti MS Ključarovci (T-646/24). Předmětem sporu byla otázka, zda existence čtyř subjektů v dodavatelském řetězci automaticky brání použití tohoto režimu, pokud je dodání zboží uskutečněno v rámci jediné přeshraniční přepravy mezi dvěma členskými státy.
Případ se týkal slovinské společnosti, která vystupovala jako prostředník při dodání olejových pokrutin od německého dodavatele dánské společnosti. Ta dodala zboží svému zákazníkovi v rámci Dánského království, přičemž dodání proběhlo v rámci jediné přepravy přímo z Německa do Dánska.
Slovinská daňová správa dovodila, že kvůli existenci další osoby v řetězci byla uskutečněna více než dvě dodání po sobě následující, a proto nelze uplatnit zjednodušený režim. Doměřila tedy společnosti MS Ključarovci DPH. Spor se poté dostal před Tribunál na základě předběžných otázek slovinského soudu.
Tribunál v rozsudku zdůraznil účel článku 141 směrnice o DPH, jímž je zjednodušení administrativních povinností a zamezení vícenásobné registraci k DPH v různých členských státech. Klíčovou otázkou bylo, zda může být splněna podmínka čl. 141 písm. c) i tehdy, pokud zboží není dodáno přímo osobě, pro kterou je následné dodání uskutečňováno, ale jejímu zákazníkovi.
Podle Tribunálu se i v případě dvou po sobě následujících prodejů téhož zboží, které je přepraveno přímo od prvního dodavatele ke konečnému odběrateli, jedná o jedinou přepravu zboží. Tribunál dospěl k závěru, že směrnice nevyžaduje, aby osoba, pro kterou je následné dodání uskutečňováno, dané zboží fyzicky držela či zboží fyzicky převzala. Zboží může být dodáno v rámci jedné přepravy i zákazníkovi dané osoby, kterému následně zboží prodá. Rozhodující je, že přeprava probíhá z jednoho členského státu do jiného členského státu a že konečný odběratel je osobou povinnou k dani identifikovanou k DPH ve státě ukončení této přepravy. Existence čtvrtého subjektu v řetězci sama o sobě nebrání použití zjednodušeného režimu.
Závěrem Tribunál připomněl, že zjednodušení třístranného obchodu nelze uplatnit v případě zneužití práva nebo účasti na daňovém podvodu. Pouhá skutečnost, že prostředník ví o přímém dodání zboží konečnému zákazníkovi, však k vyloučení tohoto režimu nepostačuje. Vnitrostátní orgány mohou odmítnout jeho použití pouze tehdy, pokud se prokáže, že dotčená osoba věděla nebo měla vědět, že se účastní transakcí zatížených podvodem na DPH.