Tribunál SDEU se zabýval osvobozením od DPH při správě úvěru
Lze uplatnit osvobození od DPH, pokud poskytovatel úvěru prodá úvěry jiné osobě, ale ponechá si jejich správu a účtuje si za to úplatu? Podle Tribunálu SDEU nikoli. Jelikož původní poskytovatel již není v pozici věřitele, nejedná se o finanční službu správy úvěru osvobozenou dle směrnice o DPH od daně.
V posuzovaném případě finská mateřská společnost poskytovala hypoteční úvěry, které pak prodávala své dceřiné společnosti za tržní cenu (tj. za hodnotu odpovídající nesplacené jistině a nezaplaceným úrokům). Ke dni prodeje dceřiná společnost nabyla veškerá práva a povinnosti související s danými úvěry. Protože však sama standardně úvěry neposkytuje ani nespravuje, bylo sjednáno, že mateřská společnost bude úvěry i nadále za úplatu spravovat.
Správa úvěrů spočívala zejména v zajišťování zákaznických služeb, výpočtu splátek, úroků a poplatků, provádění různých změn úvěrů a případných inkasních služeb. Obsah těchto služeb tak byl fakticky stejný, jako kdyby si mateřská společnost úvěry ponechala.
Směrnice o společném systému DPH stanoví, že od DPH je osvobozena mimo jiné finanční služba správy úvěrů osobou, která úvěr poskytla. Tribunál SDEU připomněl, že výrazy použité k vymezení osvobození od daně představují výjimku z obecného pravidla zdanění a je třeba je vykládat striktně, a to v souladu s cíli sledovanými danými osvobozeními a zásadou daňové neutrality.
Podle Tribunálu SDEU je cílem osvobození zejména to, aby byla osvobozena všechna plnění poskytnutá v rámci úvěrového vztahu mezi věřitelem a dlužníkem, a nedocházelo tak ke zvýšení nákladů na spotřebitelské úvěry. To naznačuje, že se primárně jedná o plnění mezi poskytovatelem úvěru a dlužníkem a nezahrnuje služby poskytnuté mimo tento vztah.
V projednávané věci mateřská společnost postoupila své pohledávky dceřiné společnosti. Správa těchto úvěrů již není součástí původního právního vztahu, který zakládal nárok na osvobození od DPH, a to ani v případě, že ji fakticky nadále provádí původní věřitel. Taková činnost tedy představuje poskytnutí služby za úplatu přímo ve prospěch dceřiné společnosti, nikoli ve prospěch dlužníků.
Na základě toho Tribunál SDEU rozhodl, že osvobození od DPH se na správu úvěrů prováděnou původním věřitelem, který úvěry poskytl a posléze je převedl na třetího nabyvatele, nevztahuje.
Tribunál SDEU dále konstatoval, že správa úvěrů mateřskou společností nemůže být osvobozena ani jako převzetí závazků, ručení a jiných jistot a záruk, ani jako činnost týkající se převodu pohledávek.
Rozhodnutí má praktický dopad na finanční instituce a další subjekty, které postoupené úvěry nadále spravují – tyto služby je podle Tribunálu SDEU třeba považovat za zdanitelná plnění.