Účinnost novely zákona o DPH se blíží: přehled hlavních změn
Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení novelu zákona o dani z přidané hodnoty (zákon o DPH). Očekává se, že Senát schválí sněmovní znění, a plánovaná účinnost 1. ledna 2025 bude tedy dodržena. Některé úpravy, zejména v oblasti nemovitých věcí, budou mít odloženou účinnost až od 1. července 2025. Níže rekapitulujeme nejvýznamnější změny.
Změny u nároku na odpočet
Nárok na odpočet z přijatých plnění bude po 1. lednu 2025 možno uplatnit do konce druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém nárok na odpočet vznikl. To v zásadě znamená, že lhůta může trvat až 35 měsíců (pro plnění přijatá např. v lednu 2025 bude posledním obdobím, ve kterém bude možné nárok uplatnit, prosinec 2027). Tato lhůta neplatí pro plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, kdy výjimka je upravena již stávajícím zněním zákona o DPH.
Dále se mění lhůta pro provedení opravy základu daně na straně dodavatele a související opravy odpočtu na straně odběratele. U uskutečněných zdanitelných plnění bude nutné sledovat tituly pro provedení těchto oprav (např. poskytnutí slevy nebo vrácení plnění) po dobu 7 let. Důvodem pro prodloužení lhůty je především návaznost na poskytování záruk. V případě záloh však zůstane lhůta na provedení opravy základu daně tříletá.
Lhůta pro opravu odpočtu DPH na vstupu z titulu opravy základu daně u dodavatele je diferencována v závislosti na směru opravy – v případě snížení odpočtu kopíruje výše uvedenou sedmiletou lhůtu (resp. tříletou lhůtu v případě záloh), v případě zvýšení odpočtu kopíruje lhůtu pro uplatnění nároku na odpočet (tj. oprava se provede nejpozději do konce druhého roku následujícího rok vzniku povinnosti odpočet opravit).
Změny u pohledávek po splatnosti
Od 1. ledna 2025 se rozvolní podmínky pro provedení opravy základu daně u nedobytných pohledávek. Nově již nebude nutné, aby odběratel (dlužník) byl plátcem daně. Dále se zkrátí doba uplynulá od vydání prvního exekučního příkazu na jeden rok. V případě insolvence odpadá podmínka, že dlužník se musí nacházet v insolvenčním řízení, aby bylo možné opravu provést, nebo již nebude nutné mít neuhrazenou pohledávku přihlášenou do lhůty stanovené soudem. Věřitelé tak budou moci získat odběratelem nezaplacenou DPH prostřednictvím opravy základu daně zpět častěji.
Nejvýznamnější změnou, zejména pro společnosti obchodující s koncovými zákazníky (tzv. B2C transakce), je nový titul pro provedení opravy – tzv. opravy malých pohledávek. Malými pohledávkami se pro účely provedení opravy základu daně rozumí pohledávky do 10 tis. Kč, které jsou 6 měsíců po splatnosti. Podmínkou provedení opravy pak bude dvakrát vyzvat dlužníka k jejich úhradě a dále maximální roční úhrn pohledávek, u kterých věřitel provede opravu základu daně vůči jednomu dlužníkovi, musí činit 20 tis. Kč.
Po novele zákona o DPH bude muset odběratel plnění sledovat pohledávky po splatnosti. Nové znění zákona totiž dává odběrateli povinnost provést opravu nároku na odpočet a snížit odpočet daně, pokud pohledávku neuhradil do 6 měsíců po splatnosti, a to do výše neuhrazené pohledávky. Pokud byla pohledávka částečně uspokojena, provede se oprava pouze ve výši neuhrazené části. V případě, kdy je dluh následně plně či částečně splacen, je plátce oprávněn svůj nárok na odpočet opět zvýšit.
Ručení
Obecně platí, že příjemce plnění s místem plnění v tuzemsku ručí za nedoplatek na dani z tohoto plnění nebo úplaty, pokud v okamžiku vzniku povinnosti přiznat daň věděl nebo vědět měl a mohl, že daň z toho plnění nebude úmyslně uhrazena.
Novela zákona o DPH přenese důkazní břemeno vědomostního testu (věděl, vědět měl a mohl) ze správce daně na daňový subjekt. To znamená, že příjemci plnění budou muset pro účely ručení prokázat, že jednali v dobré víře, a tedy že nevěděli o úmyslu poskytovatele nezaplatit daň. Lze tedy očekávat hojnější využívání institutu ručení.
Nemovité věci
Vzhledem k odložené účinnosti (1. července 2025) změn u nemovitých věcí pouze stručně shrnujeme plánované změny:
- Nově se ZDPH pro účely klasifikace staveb pro bydlení a pro sociální bydlení nebude odkazovat na stavební zákon, ale přímo na zápis v katastru nemovitostí.
- Dále novela ZDPH rozdělí ustanovení o dodání nemovitých věcí na dodání pozemků a dodání vybraných nemovitých věcí do samostatných paragrafů.
- ZDPH bude explicitně považovat pozemek, který je dle územního plánu obce určen k zastavění, za stavební pozemek.
- U dodání vybraných nemovitých věcí bude osvobozeno pouze první dodání, kterým se rozumí dodání do konce druhého roku po dokončení stavby či její podstatné změny.
- Podstatná změna vybrané nemovitosti bude definována přímo zákonem, a to jediným kritériem – zvýšení ceny o 30 % oproti hodnotě před zahájením úprav.
- Bude vypuštěn koncept dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností – plátce daně bude nárok na odpočet krátit dle platných koeficientů při jejich pořízení a v roce zařazení majetku uplatněné odpočty „srovná“ na koeficient aktuálního roku.