Úskalí Quick fixes: prokazování přepravy a řetězové obchody
O prvních dvou změnách vyplývajících z návrhu novely zákona o DPH 2020 jsme psali v květnových Aktualitách. Významné změny se chystají také v oblasti prokazování přepravy do jiného členského státu a řetězových obchodů. Co konkrétně tyto novinky z oblasti tzv. Quick fixes znamenají, jaká jsou jejich úskalí a jak se na ně připravit?
Prokazování přepravy do jiného členského státu
Prokazování přepravy do jiného členského státu představuje jednu z nejrozsáhlejších a zřejmě také nejkomplikovanějších změn. Od roku 2020 se uplatní vyvratitelná domněnka, že doprava je prokázána, pokud bude mít osoba uplatňující osvobození od daně k dispozici doklady požadované v prováděcím nařízení k evropské směrnici o DPH. Doklady lze pro účely této úpravy rozdělit do dvou skupin. Konkrétně na tzv. dokumenty „A“, které se týkají přímo odeslání nebo přepravy zboží, a dokumenty „B“ představující jinou podpůrnou dokumentaci.
Mezi dokumenty „A“ patří např. podepsaný doklad nebo nákladní list CMR a faktura od dopravce zboží. Do kategorie dokumentů „B“ lze zařadit úřední doklady vystavené orgánem veřejné moci, které potvrzují ukončení přepravy, nebo potvrzení o převzetí zboží vydané skladovatelem.
Jiné množství dokladů bude potřebovat prodávající, který si přepravu zajistí sám (nebo na svůj účet), jiné prodávající, který ponechá zajištění přepravy na svém kupujícím. V případě, že je přeprava zajištěna prodávajícím (nebo na jeho účet), je pro její úspěšné prokázání nutné předložit dva dokumenty „A“ nebo kombinaci dokumentů typu „A“ a „B“. Předložení dvou dokumentů „B“ není dostačujícím důkazním prostředkem. V každém případě si tyto dva dokumenty nesmí protiřečit a musí být vystavené různými, na sobě nezávislými stranami. Zároveň nesmí být jejich vystavovatelé závislí na prodávajícím ani na kupujícím. Zejména podmínky nezávislosti vyvolávají řadu otázek.
Pokud přepravu zajišťuje kupující (nebo je-li zajišťována na jeho účet), musí mít prodávající navíc (k výše uvedeným dokumentům) také písemné prohlášení kupujícího se všemi předepsanými náležitostmi.
Řetězové obchody
Řetězový obchod představuje transakci, kdy v průběhu jedné přepravy zboží dojde nejméně dvakrát k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník. V současné době je úprava řetězových obchodů sice v kompetenci jednotlivých členských států, nicméně pravidla jsou poměrně sjednocená v návaznosti na judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Soudní dvůr opakovaně judikuje, že v řetězci může být přeprava přiřazena pouze jednomu plnění. Problematická je zejména situace, kdy přepravu zajišťuje prostřední článek v řetězci.
Právě tomu se věnuje nová úprava. Zajišťuje-li přepravu prostřední osoba, přiřadí se přeprava primárně prvnímu dodání (od prodávajícího prostřední osobě). Jedině pokud prostřední osoba předloží prodávajícímu DIČ přidělené státem započetí přepravy, přiřadí se přeprava druhému dodání.