VAT in Digital Age (ViDA): digitální výkaznictví a e-invoicing
Návrh Směrnice ViDA přináší modernizaci systému nepřímých daní napříč Evropskou unií. Jejím cílem je zvýšení daňových příjmů EU, digitalizace výkaznictví, účinnější obrana proti daňovým podvodům a v neposlední řadě posun ke konečnému systému DPH, kdy na přeshraniční transakce bude nahlíženo stejnou optikou jako na transakce tuzemské. V tomto článku shrnujeme oblast tzv. digitálního výkaznictví a elektronické fakturace (e-invoicing).
Návrh směrnice ViDA nabral určité legislativní zpoždění a je velmi nepravděpodobné, že by tato směrnice byla (jako celek či zčásti) implementována do české legislativy od 1. ledna 2024. Očekává se, že více světla do legislativního procesu vnese říjnové zasedání ministrů financí ECOFIN . Prvním milníkem návrhu je pro členské státy EU zavedení možnosti implementovat povinnou elektronickou fakturaci na intrakomunitární plnění. Zároveň budou elektronické a klasické fyzické dokumenty postaveny na roveň.
Elektronický dokument
V současné době je za elektronický dokument považován jakýkoliv nosič informací převedený do digitální podoby (např. sken daňového dokladu ve formátu PDF). Aby mohlo být uplatňováno digitální výkaznictví musí směrnice přeformulovat definici elektronických dokumentů. Za elektronický dokument bude považován pouze dokument strojově čitelný v navrhovaném formátu XML nebo UBL. Zároveň návrh počítá s větším množstvím povinných náležitostí elektronických dokladů jako je například bankovní účet protistrany, na který bude plnění hrazeno.
Digitální výkaznictví
Na poli vnitrostátního digitálního výkaznictví přijala zhruba polovina členských států EU v posledních několika dekádách rozličná opatření s různými kontrolními mechanismy za účelem boje proti daňovým podvodům. Některé státy do svých legislativ implementovaly kontrolní hlášení, jiné SAF-T reporting, některé pak reporting v reálném čase nebo elektronickou fakturaci (e-invoicing) s clearingem, což je nejvyšší možný kontrolní mechanismus.
Se zavedením plošného e-invoicingu počítá i návrh Směrnice ViDA. Jedná se o nejefektivnější, avšak nákladné řešení.
Elektronická fakturace
Elektronická fakturace by se zatím měla zavést na intrakomunitární úrovni. Tomu v současné době brání článek 232 směrnice o jednotném systému DPH, který požaduje souhlas protistrany s výměnou elektronických dokumentů. Tento článek bude ze směrnice o DPH vypuštěn a souhlas již nebude nutné vyžadovat.
Hlavním předmětem připomínkových řízení k návrhu jsou implementační náklady. Mělo by dojít ke zřízení centrálního registru VIES, který bude reportovaná data zpracovávat, vyhodnocovat a současně křížově kontrolovat. Tento automatický clearing bude kontrolním mechanismem, který v reálném čase ověří veškeré náležitosti a formát digitálního daňového dokladu. V případě, že tyto náležitosti budou v pořádku, systém doklad automaticky schválí. Varianta automatického clearingu je nákladná a je možné, že zavedena nebude. V takovém případě bude správce daně data nahrávat do centrálního registru VIES sám, a to ve lhůtě jednoho dne. Daňové subjekty budou povinny vystavit daňový doklad ve lhůtě dvou dnů od uskutečnění plnění.
Elektronická fakturace by v důsledku podpořila automatizaci na straně daňových subjektů a snížila jejich administrativní zátěž. Může totiž přinést automatické předvyplnění reportů o DPH na základě dat, která daňový subjekt průběžně podává správci daně. Předpokládá se i zrušení souhrnných hlášení a možnosti vystavovat souhrnné daňové doklady.