Velká novela soudního řádu správního – evoluce, nebo revoluce?
Po více než dvaceti letech čeká soudní řád správní významná novelizace, která má zohlednit rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu (NSS), nebo ji naopak překonat či odstranit nedostatky předchozích nedůsledných novel. Řízení před správními soudy má být podle zákonodárce efektivnější a hospodárnější. Zda to nebude na úkor ochrany veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob, je však otázkou.
Náhrada nákladů řízení správnímu orgánu
V případě sporu před správními soudy nyní nemají správní orgány nárok na náhradu nákladů řízení, pokud vyhrají. Podle nynější soudní praxe má totiž stát (jako vykonavatel veřejné správy) dostatečný aparát a personální vybavení pro účast v soudním řízení a nevznikají mu tak náklady nad míru obvyklou jeho běžné činnosti. To by se ale mělo změnit. Novela s odvoláním na princip rovnosti účastníků řízení navrhuje, že v případě prohry musí žalobce (právnická nebo fyzická osoba) správnímu orgánu nahradit náklady řízení. Předložení rozhodnutí správních orgánů (např. Odvolacího finančního ředitelství v daňových věcech) k soudnímu přezkumu by se tak mohlo v případě neúspěchu v řízení značně prodražit.
Omezení přezkumu u NSS
Když je žalobce neúspěšný v řízení před krajským soudem, může podat kasační stížnost k NSS. Ten v závislosti na kasačních námitkách věc posoudí ze skutkového i z právního pohledu. Novela ale omezuje rozsah kasačních námitek pouze na právní námitky. To může být problematické zejména u daňových sporů, ve kterých krajské soudy nejednou posvětí nezákonný postup finančních úřadů (např. při dokazování). NSS toto krajským soudům následně vytkne s tím, že skutková zjištění, která učinily, jsou nezákonná a vrátí jim (či přímo orgánům finanční správy) věc k dalšímu řízení, přičemž názor NSS je pro další řízení závazný. Tímto způsobem by už ale NSS nemohl rozsudky krajských soudů přezkoumávat po skutkové stránce a chyby by musel hledat pouze v právním posouzení. Rozšířit se mají rovněž důvody nepřijatelnosti kasační stížnosti.
Elektronizace justice
Řízení před správním soudem se typicky zahajuje návrhem účastníka řízení. Ten podle současné právní úpravy tak musí učinit v listinné podobě či v elektronické podobě s elektronickým podpisem. Pokud účastník řízení učiní podání bez elektronického podpisu, musí podání soudu dodat v listinné podobě, jinak se k němu nepřihlíží. To se má ale změnit – novela navrhuje zrovnoprávnění forem podání. Pokud tedy účastník k podání např. e-mailem nepřipojí elektronický podpis, soud ho má vyzvat k jeho doplnění. Zároveň se zakotvuje povinnost osobám, kterým byla zřízena datová schránka, aby povinně činily úkony v soudním řízení právě skrz tuto datovou schránku.
A co dál?
Cílem zákonodárce je zkrátit a zefektivnit soudní řízení. Tak jak je novela navržena, lze uzavřít, že by mohla posílit postavení správních orgánů na úkor fyzických a právnických osob. To by mělo mimo jiné závažný dopad na daňové spory, ve kterých se daňový subjekt (fyzická či právnická osoba) mnohdy domůže spravedlnosti až v řízení před NSS. Novelu ještě čeká celý legislativní proces a navrhovaná právní úprava může doznat podstatných změn. Vzhledem k jejímu zásadnímu dopadu vás budeme informovat, jak se bude její schvalování vyvíjet.