Vláda chce zpřísnit kritéria pro poskytování investičních pobídek

Významně posílí role vlády při schvalování investičních pobídek. Zatímco dosud vláda rozhodovala pouze o tzv. strategických investičních akcích, nově by měla schvalovat všechny projekty. To umožní zacílit podporu v rámci aktuálních priorit vlády a potřeb státu. Na druhou stranu však změna povede k odlivu řady kvalitních projektů firem, které budou o investici rozhodovat pod časovým tlakem. Za stávající podoby zákona bylo totiž možné nastínit investorům výši investiční pobídky a podmínky pro její získání poměrně jasně předem. Investor se tedy o umístění investice rozhodoval na základě relativně spolehlivých informací. Samotné schválení pak bylo při splnění podmínek a doložení všech požadovaných informací víceméně administrativní záležitostí. Po novele investor získá rozumnou míru jistoty o přiznání pobídky až po schválení vládou, přičemž kritéria pro posuzování projektů nebudou předem známa. Kromě kvalifikačních podmínek se bude totiž mimo jiné posuzovat, jak investice přispěje ke zvyšování konkurenceschopnosti České republiky a jaký bude její přínos pro region a stát. Subjektivní hodnocení neměřitelných kritérií a především časová prodleva, která může být až několik měsíců oproti současnému stavu, tak bude v investorech vyvolávat nejistotu, která může vést k umístění jejich investic v jiné zemi.

Mezi nejzásadnější změny navrhované novely patří následující oblasti:

• Investiční pobídku bude možné poskytnout pouze na investiční akce, které přispívají ke zvyšování konkurenceschopnosti a hospodářskému rozvoji České republiky. Zákon přímo stanoví povinnost žadatele vyčíslit a zdůvodnit předpokládaný přínos investiční akce pro region a stát.
• Některá kritéria pro získání investiční pobídky budou stanovena nikoliv zákonem, nýbrž nařízením vlády. To umožní pružně reagovat na aktuální vývoj ekonomiky.
• Ze zákona bude vypuštěna povinnost vytvořit alespoň 20 nových pracovních míst, která u projektů ve zpracovatelském průmyslu fakticky neumožňovala podpoření investic do automatizace stávající výroby.

Charakteristickým rysem této novely je přesun řady ustanovení, která byla dříve součástí zákona, do samostatného nařízení vlády. Nově by nařízení vlády mělo upravovat následující:

• Typy investičních akcí, na které lze poskytnout investiční pobídku;
• Definici investiční akce s vyšší přidanou hodnotou. Dle aktuálního návrhu nařízení to jsou:
  • Investiční akce v technologickém centru anebo centru strategických služeb;
  • Investiční akce ve výrobě, pokud stanovená mzda 80 % zaměstnanců dosahuje alespoň průměrné měsíční výše hrubé mzdy v kraji realizace investiční akce. Současně musí příjemce investiční pobídky spolupracovat s výzkumnou organizací nebo vysokou školou a podíl zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním musí činit nejméně 10 % anebo podíl výzkumných a vývojových pracovníků musí dosahovat minimálně 2 % z celkového počtu zaměstnanců;
• Minimální částky pro pořízení hmotného a nehmotného majetku či minimální počty nově vytvořených pracovních míst (přičemž pro investiční akce ve výrobě by se minimální počet nově vytvořených pracovních míst neměl aplikovat);
• Vzory tiskopisů pro uplatnění záměru získat investiční pobídku.

Přísné nastavení kritérií může u mnoha investorů vyvolat obavy, zda budou schopni podmínky splnit. Investoři totiž nebudou pouze hodnotit předpoklad splnění podmínek podle svých aktuálních plánů, ale také rizika změny okolního prostředí. Jakkoliv tedy investor může předpokládat, že jeho projekt splní například podmínku vyšší přidané hodnoty v podobě určité úrovně mezd, nebude připraven riskovat, že tato podmínka bude splněna o tři roky později, například v důsledku nepředvídatelné změny výše mezd v regionu. I toto poměrně nešťastné nastavení podmínek tak povede k odlivu řady kvalitních projektů do zahraničí.

Nové podmínky by se měly vztahovat na projekty, u kterých bude žádost o investiční pobídku podána po účinnosti novely. Doporučujeme investorům zvážit rizika plynoucí z novely a případně o investiční pobídku požádat před její účinností.