Windfall tax ve finále: návrh projedná Parlament
Návrh na zavedení daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) pro vybrané poplatníky v odvětví fosilních paliv, energetickém sektoru a pro banky začala projednávat Poslanecká sněmovna. Daň by se měla uplatňovat v období let 2023 až 2025. Nadměrný zisk se definuje jako obecný základ daně z příjmů, který přesahuje průměr daňových základů, případně ztrát za zdaňovací období započatá a ukončená mezi 1. lednem 2018 a 31. prosincem 2021, navýšených o 20 %. Takto stanovený základ daně by podléhal dodatečné dani se sazbou ve výši 60 %.
Poplatníci a období uplatňování daně
Poplatníkem obecně bude poplatník daně z příjmů právnických osob, jemuž ve zdaňovacím období spadajícím alespoň částečně do období uplatnění daně z neočekávaných zisků (2023–2025) plynou rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 50 mil. Kč. Za splnění těchto obecných předpokladů pak návrh vymezuje tři okruhy poplatníků daně.
První kategorii tvoří poplatníci, kteří mají rozhodné příjmy z následujících činností, pokud rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků z těchto činností za první účetní období skončené od 1. ledna 2021 tvořily alespoň 25 % jejich ročního úhrnu čistého obratu:
- těžba a úprava černého uhlí;
- těžba ropy a zemního plynu;
- výroba koksárenských produktů;
- výroba rafinovaných ropných produktů.
Ve druhé kategorii jsou poplatníci s příjmy z následujících činností:
- výroba, přenos a rozvod elektřiny s výjimkou kombinované výroby elektřiny a tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla menším než 4,4;
- výroba plynu; rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí;
- velkoobchod s kapalnými palivy a příbuznými výrobky;
- velkoobchod s plynnými palivy a příbuznými výrobky;
- potrubní doprava ropovodem;
- potrubní doprava plynovodem.
Přičemž u této kategorie kromě splnění obecných předpokladů výše platí navíc, že v období uplatnění daně z neočekávaných zisků je poplatník součástí skupiny podniků (součet rozhodných příjmů všech poplatníků skupiny za první účetní období skončené od 1. ledna 2021 je alespoň 2 mld. Kč) nebo měl sám rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 2 mld. Kč, a to za první účetní období skončené od 1. ledna 2021.
Třetí kategorií poplatníků jsou banky. A to ty, u nichž čistý úrokový výnos (rozhodný příjem) za první účetní období skončené od 1. ledna 2021 převýšil 6 mld. Kč a zároveň splní obecný předpoklad a budou mít v rozhodném zdaňovacím období čistý úrokový výnos ve výši alespoň 50 mil. Kč.
Daňový základ a sazba daně
Základ daně z neočekávaných zisků vychází z obecného základu daně z příjmů právnických osob a stanoví se jako rozdíl mezi srovnávaným a srovnávacím daňovým základem. Srovnávaným daňovým základem je daňový základ aktuálního zdaňovacího období nebo jeho části spadající do období let 2023 až 2025, a to před uplatněním odčitatelných položek a po vyloučení příjmů ze zahraničí a souvisejících nákladů. Srovnávacím daňový základem je průměr základů daně a daňových ztrát (opět bez vlivu odčitatelných položek a příjmů ze zahraničí) za zdaňovací období započatá od 1. ledna 2018 a skončená do 31. prosince 2021, navýšených o absolutní hodnotu 20 % z tohoto základu nebo ztráty.
Sazba daně se navrhuje ve výši 60 %. Tato daň by se uplatnila nad rámec statutární daně z příjmů právnických osob (19 % z celého základu daně).
Zálohy
Zálohy na daň se budou platit již v druhé polovině roku 2023, a to na základě fiktivní daně oznámené správci daně za poslední zdaňovací období skončené před 1. lednem 2023 (tedy například za zdaňovací období roku 2022). Poplatník v oznámení uvede údaje, které by zaznamenal v daňovém přiznání k dani z neočekávaných zisků a na základě toho stanoví výši a periodicitu záloh. Toto oznámení je nutné podat nejpozději do 3. července 2023. Po podání prvního daňového přiznání (tedy například za rok 2023) se zálohy stanoví na základě poslední známé daňové povinnosti.
Další vývoj
Návrh na zavedení daně z neočekávaných zisků projedná Poslanecká sněmovna v závěrečném třetím čtení 4. listopadu 2022, kdy bude hlasovat i o dosud předložených pozměňovacích návrzích. Pozměňovací návrh, který by posouval uplatnění daně již do roku 2022, nebyl nakonec zařazen. Předložené pozměňovací návrhy mimo jiné obsahují návrh na snížení limitu čistého úrokového výnosu pro banky na 2 nebo 3 mld. Kč; snížení sazby daně na 40 % pro roky 2024 a 2025; podmínku, aby rozhodné příjmy skupiny činily alespoň 50 % obratu první kategorie poplatníků nebo vyjmutí obchodníků s komoditami z působnosti daně. Po schválení Sněmovnou projedná návrh Senát.