Zdanění zaměstnaneckých opčních plánů znovu a jinak


Již třetí změna v horizontu jednoho a půl roku byla navržena do systému zdanění zaměstnaneckých akciových a opčních plánů. Stalo se tak v rámci projednávání doprovodných zákonů k zákonu o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Změna míří na zdanění opčních plánů startupů, respektive osob, které splní definici tzv. kvalifikovaného zaměstnavatele. Zákon, který na konci června schválila Sněmovna, obsahuje i další dílčí úpravy.
Zásadní změnou je, že se zavádí zcela nový systém zdanění příjmů z realizace kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí poskytnutých kvalifikovaným zaměstnavatelem kvalifikovanému zaměstnanci.
Příjmy z realizace kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí kvalifikovaným zaměstnancem by podle novely neměly podléhat zdanění jako příjem ze závislé činnosti, ale mají být považovány za tzv. „ostatní příjem“ dle zákona o daních z příjmů. To znamená, že tento příjem nebude zatížen odvody pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Novela tak má za cíl podpořit malé inovační firmy a startupy.
Příjem z uplatnění kvalifikované opce by měl být stanoven jako rozdíl mezi tržní hodnotou získaného podílu nebo výší finančního vypořádání opce v okamžiku jejího uplatnění na jedné straně a vyšší z částek, kterými jsou tržní cena podílu v okamžiku poskytnutí opce nebo sjednaná opční cena, na straně druhé.
V případě nabytí obchodního podílu bude příjem podléhat dani z příjmů fyzických osob ve zdaňovacím období, kdy dojde k prodeji podílu; nejpozději však ve zdaňovacím období, ve kterém uplyne 15 let od uplatnění opce.
Vzhledem k tomu, že zdanění v rámci ostatního příjmu bude podléhat pouze rozdíl mezi tržní cenou podílu v okamžiku uplatnění opce (příp. k datu finančního vypořádání) a tržní cenou podílu v okamžiku příslibu (nebo sjednanou opční cenou, pokud je vyšší), bude případný kladný rozdíl mezi celkovým realizovaným příjmem a příjmem zdanitelným jako ostatní příjem nadále podléhat zdanění jako příjem ze závislé činnosti, včetně případných odvodů pojistného na straně zaměstnance i zaměstnavatele.
Kvalifikovanou zaměstnaneckou opcí má být písemný bezúplatný nepřevoditelný příslib nabytí obchodního podílu, který kvalifikovaný zaměstnavatel poskytne kvalifikovanému zaměstnanci. Příslib musí zaměstnavatel oznámit správci daně. Podíl z takového příslibu může zaměstnanec nabýt nejdříve po uplynutí 3 let od data jeho poskytnutí, pokud dříve nedojde k vymezeným změnám na základním kapitálu zaměstnavatele nebo ovládající osoby, nebo pokud zaměstnavatel či ovládající osoba nevstoupí na veřejný akciový trh. Zaměstnavatel současně musí sdělit zaměstnanci tržní cenu obchodního podílu k okamžiku přidělení a k okamžiku uplatnění.
Novela také uvádí, že kvalifikovaná opce může být vypořádána nejen její realizací na obchodní podíl jako takový, ale může dojít i k jejímu finančnímu vypořádání.
Za kvalifikovaného zaměstnance má být považován zaměstnanec, který splňuje níže uvedené podmínky:
- pro daného kvalifikovaného zaměstnavatele pracuje mezi okamžikem poskytnutí příslibu kvalifikované opce a jejím uplatněním nebo vypořádáním alespoň 12 měsíců,
- úhrn jeho kvalifikovaných obchodních podílů v okamžiku poskytnutí kvalifikované opce nepřekračuje 5 % na základním kapitálu kvalifikovaného zaměstnavatele a ovládající osoby, a
- jeho příjem ze závislé činnosti dosahuje mezi příslibem a vypořádáním opce měsíčně aspoň 1,2násobku minimální mzdy platné v okamžiku poskytnutí kvalifikované opce.
Kvalifikovaný zaměstnavatel je definován z hlediska ročního obratu (nepřesahuje částku 2,5 mld. Kč) a úhrnu aktiv (nepřesahuje částku 2 mld. Kč), přičemž stejné hodnoty se uplatní i při posouzení z hlediska skupiny a konsolidované účetní závěrky. Zaměstnavatel ani jiný člen skupiny nesmí náležet do vymezeného okruhu subjektů – např. banky, pojišťovny nebo auditorské společnosti.
Mezi dílčí změny aktuální legislativy patří úprava momentu zdanění v případech, kdy zaměstnavatel oznámí správci daně, že zdanění příjmů z akciových a opčních plánů bude odloženo do budoucna. Z možných okamžiků zdanění má být kvůli problematickému sledování dané skutečnosti vypuštěn okamžik, kdy zaměstnanec nebo zaměstnavatel přestanou být českými daňovými rezidenty. Také se navrhuje prodloužení maximální lhůty, po jejímž uplynutí má být příjem zdaněn, a to na 15 let ode dne nabytí podílu nebo opce.