Změny v daňovém balíčku – daň z příjmů právnických osob

Současná verze, která by měla být postoupena vládě, již především neobsahuje zrušení tzv. superhrubé mzdy a s tím spojenou změnu sazeb daně z příjmů fyzických osob. Nadále tak pravděpodobně zůstane v platnosti jak superhrubá mzda, tak i jednotná sazba daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 %.

Návrh novely zákona o daních z příjmů obsahuje především ustanovení, která implementují směrnici EU proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD). Navrhuje se zavést:

• Omezení uznatelnosti výpůjčních nákladů z transakcí se spojenými i nespojenými osobami při překročení limitu nadměrných výpůjčních nákladů. Tímto limitem je vyšší z částek 30 % daňového zisku EBITDA a 80 mil. Kč. Za výpůjční náklady se kromě úroků z úvěrů a půjček považují např. i související kurzové rozdíly, úroky zahrnuté do pořizovací ceny aktiva či úroky obsažené ve smlouvě o leasingu. Nové pravidlo bude aplikováno rovněž u finančních nástrojů, z nichž výpůjční výdaje plynou, pokud byly sjednány před datem účinnosti novely (tato zásada se ale neuplatní např. pro úroky zahrnuté do pořizovací ceny majetku, který byl aktivován před 17. červnem 2016). Výjimka z nového režimu se vztahuje na finanční instituce, jako jsou banky či pojišťovny. Pravidla omezující uznatelnost výpůjčních nákladů z titulu nízké kapitalizace by přitom měla být zachována pro všechny poplatníky.
• Pravidla CFC, tj. pravidla zdanění příjmů zahraničních společností ovládaných českou ovládající společností, pokud tyto zahraniční společnosti nevykonávají podstatnou hospodářskou činnost, nebo pokud podléhají zdanění nižšímu, než je polovina daně, kterou by z dané činnosti hradila české společnost.
• Zdanění při přemístění majetku beze změny vlastnictví (tzv. exit tax – např. při přesunu majetku českého daňového rezidenta do jeho zahraniční stálé provozovny, při změně daňového domicilu). Přesun bude daněn jako prodej majetku.
• Zdanění zisku nebo uplatnění ztráty plynoucí z majetkového cenného papíru dobrovolně zařazeného do cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům vlastního kapitálu (IFRS 9), a to formou úpravy základu daně poplatníka.
• Nový způsob zdanění výnosů z kmenových listů oceňovaných reálnou hodnotou opět formou úpravy základu daně poplatníka.
• Pravidla zamezující negativním daňovým dopadům v důsledku tzv. hybridních nesouladů. Například daňovému odpočtu ve více jurisdikcích najednou, nebo daňovému odpočtu v jedné jurisdikci, kdy odpovídající příjem není zdaněn v jiné jurisdikci.

Účinnost většiny výše navrhovaných změn se plánuje od zdaňovacích období započatých 1. ledna 2019. V případě zdanění přemístění majetku a omezení dopadů hybridních nesouladů pak od zdaňovacích období započatých 1. ledna 2020. Jelikož uvedené změny vycházejí z evropské směrnice, která musí být implementována do českého právního řádu do 31. prosince 2018, lze očekávat, že se Sněmovna bude snažit navržené termíny účinnosti stihnout.