Aktuálně k dorovnávacím daním v ČR a ve světě
Na konci roku 2023 nabyl účinnosti zákon o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní a vnitrostátní skupiny. Jde o implementaci směrnice EU týkající se tzv. globální minimální daně. Od zdaňovacích období zahájených po 31. prosinci 2023 se na společnosti a stálé provozovny ze skupin s konsolidovanými výnosy přesahujícími 750 mil. eur vztahují nové daně se sazbou ve výši rozdílu mezi 15% sazbou a specificky vypočtenou efektivní sazbou daně skupiny v ČR.
Zákon zavedl dvě zcela nové daně s vlastními pravidly, která se liší od pravidel pro daň z příjmů, mají globální přesah a počítají se na úrovni celé skupiny v dané jurisdikci. Více informací naleznete v článku zde.
Novinky z ČR
V průběhu prosince odborná veřejnost diskutovala o tom, zda lze přechodné pravidlo bezpečného přístavu založené na informacích obsažených ve zprávě podle zemí (CbCR) aplikovat pro účely vnitrostátní dorovnávací daně (tj. české dorovnávací daně). Ministerstvo financí v této souvislosti neoficiálně informovalo, že by se pravidlo bezpečného přístavu mělo na českou dorovnávací daň přechodné vztahovat, resp. že v jeho důsledku bude česká dorovnávací daň nulová. Neměla by tedy platit původní informace, že lze tento bezpečný přístav použít pouze pro účely pravidla pro zahrnutí zisku.
Novinky ze světa
V prosinci 2023 OECD publikovala další administrativní pravidla k uplatňování dorovnávacích daní a Evropská komise zveřejnila dokument s odpověďmi na nejčastější otázky. Níže přinášíme přehled klíčových bodů z těchto dokumentů.
Administrativní pravidla OECD
Třetí část administrativních pravidel (první část vyšla v únoru 2023, druhá část v červenci 2023) obsahuje další doplnění a revizi komentáře k modelovým pravidlům z února 2022. Dokument se věnuje především upřesnění aplikace tzv. přechodného pravidla bezpečného přístavu. Obsahuje také doplnění následujících oblastí:
- úpravy hodnot v kvalifikovaných finančních výkazech v souvislosti s úpravami kupní ceny;
- podrobnější komentáře k přechodnému pravidlu bezpečného přístavu založené na informacích obsažených ve zprávě podle zemí (CbCR) včetně definice kvalifikovaných finančních výkazů, určení zjednodušené efektivní sazby daně a zavedení nových pravidel proti vyhýbání se daňovým povinnostem (tzv. anti-avoidance rules);
- upřesnění definice konsolidovaných výnosů pro účely určení prahové hodnoty 750 milionů EUR a dále řešení nesouladu mezi zdaňovacím obdobím nejvyšší mateřské entity a členských entit nebo mezi rozdílnými zdaňovacími obdobími jednotlivých členských entit;
- alokace CFC daní v případech, kdy skupina nemá povinnost počítat efektivní daňovou sazbu v dané jurisdikci;
- lhůty pro podávání zpráv pro skupiny s krátkým zdaňovacím obdobím;
- zjednodušená kalkulace pravidel bezpečných přístavů pro tzv. nemateriální členské entity.
Podrobnější informace najdete zde. Náš komentář k první části administrativních pravidel je dostupný zde a k druhé části zde.
Odpovědi Evropské komise na nejčastější otázky
Dokument Evropské komise obsahuje přehled častých otázek a odpovědí ve vztahu k interpretaci a transpozici směrnice EU zavádějící pravidla Pilíře 2 (globální minimální daň). Obsahuje celkem 6 otázek k obecné aplikaci směrnice a 87 otázek k jednotlivým článkům směrnice. Přehled nejčastějších otázek a odpovědí je k dispozici zde.
Evropská komise na svých webových stránkách uvádí, že tento dokument představuje výsledek úvah útvarů komise, a proto by neměl být vykládán jako závazný pro Evropskou komisi a jednotlivé členské státy EU.