Další krok k vetší transparentnosti struktur ve společnostech?
Ministerstvo spravedlnosti připravilo rozsáhlou novelu zákona o obchodních korporacích, kterou v současnosti projednává Poslanecká sněmovna. Tentokrát jsme se podívali na změny, které novela přináší členům orgánů společností, a to zejména na případy, kdy je tímto členem jiná právnická osoba.
Občanský zákoník s účinností od 1. ledna 2014 umožnil právnickým osobám zvolit si do svého orgánu jinou právnickou osobu. Za účelem zastupování si může právnická osoba zvolit svého zástupce (fyzickou osobu), jinak platí, že ji zastupuje její statutární orgán. Tato úprava vyšla vstříc globálním korporacím, které na takovou možnost byly zvyklé ze svých „domovských“ států, současně ale umožnila vznik ne zcela přehledných struktur. Členy volených orgánů právnických osob, které jsou členy orgánů, se mohou stát další právnické osoby, a díky tomuto řetězení mohou být konkrétní fyzické osoby jednající za společnost prakticky nedohledatelné. Obavy ze zneužití této úpravy vedly k navrhované novele.
Navrhovaná úprava klade vetší důraz na zástupce, kterého si každá právnická osoba zvolená do orgánu kapitálové společnosti (nebo družstva) musí bez zbytečného odkladu zvolit a nechat zapsat do obchodního rejstříku. Zápis má být dokonce podmínkou pro to, aby mohla být samotná právnická osoba zapsána jako člen dotčeného voleného orgánu. Neurčí-li právnická osoba svého zástupce do tří měsíců od vzniku své funkce a nebude-li její zástupce v této lhůtě zapsán do rejstříku, funkce právnické osoby ze zákona zanikne. Stanovená tříměsíční lhůta je stropem pro společnosti s dobrými či zlými úmysly tápající v tom, co znamená jmenování zástupce bez zbytečného odkladu, k němuž má podle zákona dojít. Z možnosti zvolit si zástupce se tak stane povinnost.
Stávající úprava rovněž ponechává prostor pro dohady, zda lze zmocnit více zástupců a jak v takovém případě tito zástupci jednají. Navrhovaná úprava proto zakotvuje, že zástupce právnické osoby má být pouze jeden. Pro vyloučení případných pochybností se navrhuje rovněž výslovně uvést, že zvolená fyzická osoba musí splňovat zákonné podmínky jako samotný člen voleného orgánu, tj. musí být bezúhonná a svéprávná.
Je chystaná změna přínosem či dalším požadavkem omezujícím podnikaní a vzešlým z bující byrokracie? Veřejný zájem ve formě eliminace možností obejít zákon mluví ve prospěch prvého. Stejně lze hodnotit odstranění nejasností ohledně počtu pověřených zástupců a snad i to, že jedním zápisem do rejstříku bude z hlediska jednání za společnost jasno na dlouhou dobu a pro mnoho úkonů dopředu.
Je otázkou, jak k navržené změně přistoupí obě komory parlamentu a v jaké podobě se novela zákona dostane k prezidentově podpisu. Uvidíme také, zda naplní proklamovaný účel. Snad se vyhneme situaci v Anglii, kde zákonodárce výše popsaný koncept známý také jako corporate directors po neblahých zkušenostech až na výjimky zcela opustil.