Finanční správa opět odpovídá na otázky spojené s novelou daňových odpisů

Ani po několika měsících platnosti novely zákona o daních z příjmů se nepodařilo zcela objasnit problematiku zpětné účinnosti změn daňového odpisování. Finanční správa proto na svých webových stránkách potřetí aktualizovala soubor vybraných dotazů k dopadům jedné z nejvýraznějších změn v daňovém odpisování za poslední roky.

Nová Informace se mimo jiné zabývá daňovými dopady zpětného využití změny cenového limitu pro hmotný majetek ze 40 na 80 tis. Kč. V této souvislosti vyvstala otázka, zda lze v roce 2020 jednorázově uplatnit pořizovací náklady u majetku v cenovém rozpětí od 40 do 80 tis. Kč i v případě, kdy má poplatník podle své účetní směrnice kapitalizovat veškerý majetek v pořizovací ceně vyšší než 40 tis. Kč. 

Dle názoru finanční správy je rozhodující zachycení pořizovaného majetku v účetnictví poplatníka. Z něj se totiž odvozuje, zda jsou daňově uznatelným nákladem účetní odpisy majetku, nebo jeho cena při vydání do spotřeby. Finanční správa upozorňuje, že změna hodnotové hranice pro vymezení hmotného majetku je výhradně daňovou záležitostí, a není tak obecně důvodem pro navýšení limitu v účetní směrnici. Změnu v účetním přístupu také nelze provést zpětně, neboť takový postup by vedl ke změně účetní metody, což by bylo v rozporu s povinností uplatňovat v účetním období jen účetní metody platné na jeho počátku. 

U mnohých poplatníků proto při volbě zvýšené hranice bude třeba zařadit hmotný majetek s cenou od 40 do 80 tis. Kč do (nově zavedené) kategorie drobného majetku, u kterého budou daňovým nákladem jeho účetní odpisy. Alternativně lze využít jiných možností, které novela zavádí, například mimořádných odpisů. 

V dalším dotaze se finanční správa zabývá dopady v případě zvýšené hranice pro technické zhodnocení hmotného majetku. Dle jejího stanoviska zde problém nenastává, neboť jednorázové uplatnění nákladů na technické zhodnocení není na účetní zachycení nijak vázáno. Odlišnou hranici kapitalizace technického zhodnocení pro daně a účetnictví bude ale nutné promítnout do vstupní ceny majetku, což zvýší nároky na související evidence. 

Poslední dvě odpovědi se zaměřily na problematiku nehmotného majetku. Finanční správa potvrzuje, že novela nijak nereguluje výši nákladů na technické zhodnocení nehmotného majetku, které by bylo nutné kapitalizovat. Upozorňuje však, že by poplatník měl mít v účetnictví nastavenou takovou hranici pro kapitalizaci nákladů na nehmotný majetek a jeho technické zhodnocení, která zohledňuje princip významnosti. 

Sdílet článek