Jak na náhradu škody v hospodářské soutěži

Navrhovaný zákon je implementací evropské směrnice 2014/104/EU. Cílem této směrnice je zajistit komplexní a jednotný systém pro vymáhání soukromoprávní náhrady škody v oblasti hospodářské soutěže ve všech členských státech. Nový zákon tak přinese celou řadu novinek pro české soutěžní právo. V první řadě upravuje speciální pravidla pro rozsah a způsob náhrady škody. Odlišným způsobem než v občanském zákoníku je například upravena náhrada škody, kdy soud napříště nebude mít možnost využít moderační právo a náhradu škody snížit. Vzniklá škoda se tak bude hradit v plné výši. Zákon dále zavádí právní domněnku vzniku škody, podle níž vzniká škoda vždy, je-li soutěž omezována ve formě hospodářského kartelu. Další významnou novinkou je zvláštní ustanovení o délce promlčecí doby. Ta bude činit 5 let a poběží ode dne, kdy se poškozený o škodě, osobě povinné k její náhradě a o omezování soutěže dověděl, nejdříve však ode dne, kdy omezování hospodářské soutěže skončilo. Návrh také nově zavádí definici kartelu a upravuje pravidla pro způsob náhrady škody způsobené několika osobami.

Po procesní stránce předpis speciálně upravuje řízení o náhradě škody způsobené omezováním hospodářské soutěže. Zavádí se nový institut zpřístupnění dokumentů. V rámci tohoto institutu bude soud oprávněn uložit určitým osobám povinnost zpřístupnit dokumenty prokazující stav věci, a to pod sankcí ve výši až 10 000 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu za účetní období. Další důležitou novinkou je vázanost soudů rozhodnutími jiných soudů, Úřadu o ochraně hospodářské soutěže nebo Evropské komise, ve kterých tyto konstatovaly, že došlo k omezování soutěže. Při uplatnění domněnky vzniku škody omezováním soutěže kartelem bude v rámci dokazování zvýhodněna pozice poškozených. Je pak totiž na škůdcích, aby prokázali, že tímto omezováním soutěže žádná škoda nevznikla.

Je patrné, že nový zákon by měl posílit pozici poškozeného v soukromoprávním řízení o náhradě škody v oblasti soutěžního práva. Celý proces vymáhání škody by měl být efektivnější. Na druhou stranu zavedení procesních institutů do dalšího právního předpisu vedle občanského soudního řádu, který je základním civilním procesním předpisem, může do procesního práva vnést nepřehlednost. Navrhovaný zákon se v současné době nachází v prvním čtení v poslanecké sněmovně, nicméně je zřejmé, že termín implementace směrnice se nestihne. Ten totiž již uplynul, a to k 27. prosinci 2016.