Jak navrácení DPH u nedobytných pohledávek v roce 2025

První pozitivní změna se týká zkrácení lhůty v určitých případech. Konkrétně pro pohledávky přihlášené v exekučním řízení se doba, od kdy je možné základ daně opravit, zkracuje z původních dvou let na jeden rok po vydání prvního exekučního příkazu. Lhůta se dále zkracuje i u insolvenčních a exekučních řízení, která se protahují – základ daně bude možno opravit už po uplynutí tří let (z původních pěti let) od konce zdaňovacího období, ve kterém se původní zdanitelné plnění uskutečnilo.

Novela dále rozšířila okruh nedobytných pohledávek i na pohledávky, které nebyly přihlášeny do insolvenčního ani exekučního řízení, avšak pro očividnou nemajetnost dlužníka se stanou nedobytnými. V takových případech je na věřiteli, aby nemajetnost dlužníka prokázal a obhájil opravu základu daně před správcem daně. Nenápadnou změnou s poměrně výrazným dopadem je i zrušení podmínky, že dlužník musí být plátcem DPH. Rovněž věřitel už nemusí být plátcem DPH v čase opravy základu daně (samozřejmě za předpokladu, že v době uskutečnění původního plnění plátcem DPH byl). Lhůta pro opravu zůstává nezměněná (tj. 3 roky od uskutečnění původního plnění) a i nadále neběží po dobu exekučního, insolvenčního či podobného řízení.

Nejvíce diskutovanou změnou je zavedení možnosti opravy základu daně v případě tzv. „malých pohledávek“. Věřitel je oprávněn provést opravu základu daně ve výši neobdržené úplaty, pokud jsou splněny následující podmínky:

1. Pohledávka jednotlivě nepřesahuje 10 000 Kč včetně DPH;
2. Pohledávka je alespoň 6 měsíců po splatnosti;
3. Věřitel dlužníka alespoň dvakrát písemně vyzval k úhradě pohledávky a je schopen tento úkon prokázat;
4. Za kalendářní rok nepřesahuje souhrn pohledávek vůči jednomu dlužníkovi, u kterých věřitel uplatnil tuto opravu základu daně, 20 000 Kč včetně DPH.

Novela na straně věřitelů sice přinesla v oblasti nedobytných pohledávek určité uvolnění, na straně dlužníků však vstoupilo v platnost naopak zpřísňující opatření. Od nového roku musí totiž dlužníci vést evidenci přijatých daňových dokladů, které neuhradili a jsou po datu splatnosti. V případě, že přijatý daňový doklad nebude (i jenom částečně) uhrazen do posledního dne 6. kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém se stal daňový doklad splatný, bude muset dlužník snížit uplatněný nárok na odpočet DPH (poměrně k výši neuhrazené částky).

Ukažme si tuto úpravu na přijatém daňovém dokladu s datem splatnosti 14. ledna 2025, který není uhrazen do 31. července 2025. Dlužník, který si z tohoto dokladu uplatnil nárok na odpočet DPH, provede úpravu tohoto uplatněného odpočtu v řádném přiznání k DPH za zdaňovací období červenec 2025, a to na řádku 40 nebo 41 daňového přiznání se záporným znaménkem. V případě následné (částečné) úhrady má dlužník právo nárok na odpočet opět zvýšit stejným postupem – a to ve zdaňovacím období, ve kterém dojde k následné (částečné) úhradě. Upozorňujeme, že toto ustanovení se týká jenom dlužníků. Na druhé straně věřiteli nevzniká automatické právo na opravu základu daně jenom z titulu neuhrazené pohledávky (s výjimkou tzv. „malých pohledávek“).

Na závěr uvádíme, že Generální finanční ředitelství slíbilo aktualizaci informace z roku 2019, která se problematice nedobytných pohledávek věnuje. K dnešnímu dni tato aktualizace vydána nebyla. Na základě všeobecné informace GFŘ k novele zákona o DPH k 1. lednu 2025 se domníváme, že všechny změny zmíněné výše se vztahují na plnění uskutečněné po 1. lednu 2025. Na původní plnění uskutečněné před tímto datem by se měla aplikovat legislativa platná v době původního plnění.

Situaci budeme i nadále sledovat a o jejím případném vývoji vás budeme informovat.