Jak správně nastavit mzdové rozpětí v hlášenkách volných pracovních míst
Hlášení volných pracovních míst úřadu práce je jedním z důležitých kroků při zaměstnávání cizinců. Praxe ukazuje, že při vytváření tzv. hlášenky volného pracovního místa je nejen důležité správně definovat požadovanou kvalifikaci a místo výkonu práce, ale i mzdové podmínky, které se k volné pozici váží.
Žádost o vydání zaměstnanecké karty je oprávněn podat cizinec, u kterého je účelem pobytu zaměstnání na jednom z pracovních míst uvedených v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty. Všechny údaje i podklady přiložené k žádosti musí odpovídat specifikům požadované pracovní pozice, včetně kvalifikace, místa výkonu práce i výše mzdy. Pracovní místo totiž před svým zveřejněním a zpřístupněním pro uchazeče z řad cizinců prochází tzv. zátěžovým testem trhu práce. Během něj úřad práce zkoumá, zda na danou pracovní pozici neexistuje kandidát z ČR nebo jiného státu EU. Až po ukončení tohoto testu trvajícího od deseti do třiceti dnů je možné pracovní místo obsadit cizincem.
Praxe ukazuje, že je velmi důležité, aby zaměstnavatel uváděl v hlášence výši mzdy, resp. mzdové rozpětí, odpovídající mzdovým podmínkám, které budou následně s cizincem sjednány. V opačném případě zaměstnavatel riskuje, že nebude moci dané pracovní místo cizincem obsadit. Upozorňujeme na rozhodnutí, kterým soud potvrdil zamítnutí žádosti o prodloužení zaměstnanecké karty cizince v případě, kdy mzda uvedená v pracovněprávních dokumentech cizince přiložených k žádosti byla o více než 30 % vyšší než maximální mzda, které mohl cizinec dosáhnout dle hlášenky. Změnou výše mzdy došlo podle soudu fakticky k zaměstnání cizince na jiné pracovní pozici, která patřičným testem trhu práce neprošla a nebyla tedy cizincem obsaditelná.
Soud v daném rozhodnutí dává vodítko, jak výši mzdy, resp. mzdové rozpětí, v hlášence nastavit. Předně, mzdové podmínky mají být vždy nastaveny v hrubých částkách, tzn. v částkách před zdaněním a jinými odvody. Zdanění a jiné odvody závisí i na řadě osobních faktorů zaměstnance (např. počtu dětí, nároku na slevu na dani atp.), a zaměstnavateli tak vlastně neumožňují, aby mzdové podmínky ohlašoval v netto výši. Čistá mzda zaměstnanců na stejné pracovní pozici a se stejnou výší hrubé mzdy se totiž může v závislosti na jejich osobních poměrech lišit. Součástí mzdových podmínek pak musí být i osobní hodnocení, případně příplatky za práci přesčas, v noci atp. Obecně totiž mzdové podmínky představují souhrn všech okolností, které mohou mít vliv na stanovení výše mzdy. Právě znalost všech těchto podmínek je určující pro zájem uchazeče o inzerované pracovní místo a následně pro jeho přijetí. Opačný přístup by mohl rozhodování kandidátů o tom, zda se na takovou pozici přihlásí, ovlivnit, a opět by tedy nebylo možné považovat test trhu práce za relevantní.
Závěrem tak zaměstnavatelům doporučujeme mzdové podmínky uváděné v hlášence velmi pečlivě uvážit a nastavit. Nesprávné nastavení mzdových podmínek může přijetí cizince na volné pracovní místo výrazně ztížit.