Zpět na výpis

Jak správně posoudit výzkumné a vývojové aktivity?

Nedávný rozsudek Nejvyššího správního soudu týkající se problematiky odpočtu na podporu výzkumu a vývoje opět klade v případě pochybností důraz na vyhotovení znaleckého posudku. Správce daně se při daňové kontrole musí zabývat technickými aspekty projektů a bez dostatečného odborného posouzení nemůže kvalifikovaně rozhodnout, že daňový odpočet neuzná.

V poslední době přibývá rozsudků zabývajících se odpočtem na podporu výzkumu a vývoje. Přestože správci daně uplatnění tohoto odpočtu nadále neúnavně zpochybňují, vývoj judikatury lze pro daňové subjekty označit za pozitivní. V daném sporu (1 Afs 174/2016-38) se jednalo o to, že správce daně zpochybnil odpočet uplatněný v letech 2007 a 2008 na výzkum a vývoj obalů používaných na přepravu součástek pro automobilový průmysl. Daňový subjekt tvrdil, že cílem výzkumu a vývoje bylo vyvinout nový systém konstrukce přepravního obalu s novými vlastnostmi (úspora místa při dopravě, opakovanost použití, delší životnost). Současně došlo ke změně použitého materiálu.

Správce daně byl názoru, že se jedná o aktivity v rámci podnikatelské činnosti, které neobsahují prvek novosti, daňovému subjektu odpočet neuznal a doměřil daň. Dle správce daně se jednalo o pouhé zdokonalení stávajících obalů – tedy o inovaci. Argumentoval mj. tím, že konstrukce vyvinutých obalů se nijak neodlišovala od ostatních obalů. Závěr správce daně nezvrátilo ani značné množství důkazů ze strany daňového subjektu, kterými dokládal konkrétní i obecné prvky novosti a technické nejistoty. Jednalo se o tabulky, výkresy a další dokumentaci.

NSS konstatoval, že v první řadě je třeba splnit definici výzkumu a vývoje podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Pod tuto definici lze dle soudu podřadit také systematické tvůrčí využití poznatků ke zdokonalení dosavadní charakteristiky. Jinými slovy, soud zcela odmítl názor správce daně, že za výzkum a vývoj lze považovat pouze vyvinutí nové funkce modelu. Dále NSS zdůraznil, že správce daně nemůže bez odborného posouzení a dostatečného porozumění technickým aspektům dojít k závěru, že se nejedná o výzkum a vývoj. Pokud měl správce daně pochybnosti o charakteru činností, měl povinnost ustanovit znalce. NSS uzavřel, že teprve na základě znaleckého posudku může správce daně komplexně zjistit a posoudit veškeré skutečnosti.

Dovolujeme si upozornit také na pozitivní vývoj v legislativě. Ve zdaňovacím období započatém v roce 2016 lze opět do výdajů na výzkum a vývoj zahrnout náklady na certifikaci.