KOOV upřesňuje výklad změn zákona o DPH u nemovitostí

První část příspěvku č. 606/03.05.23 vymezuje „bytový dům“ a „rodinný dům“, neboť tyto pojmy jsou po novele převzaty z nového stavebního zákona. V nové definici již není výslovně uvedena podmínka, že bytové a rodinné domy musí být dle stavebněprávních předpisů určeny k trvalému bydlení. GFŘ potvrdilo, že vymezení staveb pro bydlení se věcně nezměnilo, a i nadále je tedy jednou z charakteristik bytových a rodinných domů jejich určení k trvalému bydlení.

Dále GFŘ souhlasilo se závěrem ohledně přechodných ustanovení k pojmu rodinný dům. Nově mohou mít rodinné domy třetí podlaží nejen pod krovem, ale také pod plochou střechou. Definice rodinného domu se tak rozšířila a přechodná ustanovení přijatá v kontextu této změny nemají reálný dopad do praxe.

Pro účely určení správné sazby DPH je nutné stanovit výměru podlahové plochy, která je klíčová pro splnění definice sociálního bydlení. Nový stavební zákon má vlastní vymezení podlahové plochy a bylo tedy otázkou, zda se podlahová plocha bude nově počítat dle stavebního zákona. GFŘ tento výklad vyvrátilo a potvrdilo, že pro účely DPH se výpočet podlahové plochy nemění a i nadále je možné vycházet z Informace GFŘ publikované na konci roku 2015.

Mohou se plátci DPH spolehnout na informace o typu nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí? Dle GFŘ ano – zápis v katastru nemovitostí je stěžejní pro účely posouzení stavby. Daňový subjekt by nesl důkazní břemeno pouze u staveb, které se rodinným domem stanou až po novele a k jejichž zápisu do katastru nemovitostí dojde v době před aplikací nové definice rodinného domu. V případě nových staveb, které do katastru nemovitostí dosud nebyly zapsány, by plátci měli vycházet zejména z projektové dokumentace a stavebního povolení, ze kterých by mělo být zřejmé splnění podmínek rodinného či bytového domu.