Z judikatury
10. 1. 2019

Krajský soud se neshodl se správcem daně v případě odpočtu na podporu výzkumu a vývoje.

Krajský soud v Hradci Králové se ve svém rozsudku (52 Af 18/2016) zabýval případem, kdy správce daně neuznal odpočet na podporu výzkumu a vývoje (VaV). Soud se vyjádřil zejména k okamžiku zahájení prací na projektu výzkumu a vývoje. Dále zmínil povinnost vést oddělenou evidenci nákladů na projekt a znovu potvrdil, že v případě pochybností ohledně přítomnosti ocenitelného prvku novosti či technické nejistoty musí být ustanoven znalec.

Hana Čuříková
Lucie Petanová

Správce daně daňovému subjektu primárně vytýkal nenaplnění formálních náležitostí pro uplatnění odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Svá tvrzení odůvodnil tím, že práce na VaV byly zahájeny ještě před vyhotovením projektů a subjekt zároveň nevedl oddělenou evidenci výdajů vynaložených na VaV. Závěry o pozdním vypracování projektů dovodil správce daně např. z existence závazných objednávek, které byly přijaty již před zahájením projektových prací. Dle názoru správce daňový subjekt těmito objednávkami v podstatě stvrdil, že lze dané produkty s jistotou vyrobit. Z toho následně dovodil, že řešení a cíle projektů musely být známy již před vyhotovením projektů VaV. Své závěry podpořil i zněním interní směrnice řešící metodiku provádění výzkumně vývojových činností, kterou na projekty VaV aplikoval paušálně bez ohledu na datum vyhotovení směrnice a příslušných projektů.

Nesplnění podmínky oddělené evidence vyvozoval správce daně ze skutečnosti, že subjekt neuplatnil veškeré náklady vynaložené v souvislosti s realizací projektů VaV. Na základě toho následně mylně usoudil, že evidence výdajů nebyla vedena odděleně od okamžiku zahájení prací na projektech VaV, neboť i samotné činnosti probíhaly již před tímto okamžikem.

Krajský soud se se závěry správce daně neztotožnil. Podle soudu je nezbytné, aby správce daně znovu posoudil, zda byly naplněny formální požadavky pro odpočet VaV, a to v kontextu přesného výkladu pojmu „počátek řešení projektu VaV“. Dle jeho názoru jsou práce na projektu VaV zahájeny až okamžikem schválení písemného projektu a současně je od tohoto okamžiku daňový subjekt povinen vést oddělenou evidenci výdajů. Je tedy čistě na daňovém subjektu, které činnosti provede před samotným schválením projektu VaV (za podmínky, že náklady na tyto činnosti nebudou uplatněny v rámci odpočtu VaV) a jeho volbou je rovněž, které náklady v rámci odpočtu uplatní a které nikoli.

Soud se také zabýval tím, zda byl v projektu obsažen ocenitelný prvek novosti a zda dochází k odstraňování technické nejistoty. Správce daně usoudil, že technická nejistota, která by v rámci řešení projektu měla být odstraňována, neexistuje, neboť parametry objednávek byly přesně definovány. Daňový subjekt taktéž dle správce daně dostatečně neprokázal přítomnost ocenitelného prvku novosti a to i přesto, že předložil znalecký posudek. Správce daně vyhodnotil posudek jako neprůkazný a nevěrohodný, přičemž konstatoval, že sám disponuje pracovníky s dostatkem odborných znalostí, aby mohl učinit závěry pro svá rozhodnutí. Krajský soud sice přisvědčil správci daně v tom, že znalecký posudek neprokázal naplnění materiální stránky projektů VaV, nicméně konstatoval, že správce daně pochybil, když neprovedl další dokazování novým znaleckým posudkem.

Tento rozsudek je další pozitivní zprávou pro poplatníky uplatňující daňový odpočet na VaV.

Sdílet článek
LinkedIn
Webdesign