Lex COVID – krizová opatření v insolvenčním právu
Vláda schválila návrh zákona, který má mimo jiné zavést zvláštní opatření ke zmírnění dopadů koronavirové pandemie ve vztahu k insolvenčnímu právu. Cílem opatření je odvrátit hrozící rizika hromadných insolvencí a zabránit zahlcení soudů insolvenčními návrhy.
Vláda očekává, že mnohé dosud fungující firmy se mohou dostat vlivem současné pandemie a souvisejících krizových opatření do neočekávané a přechodné platební neschopnosti. Zároveň předpokládá, že pokud se těmto firmám dá čas se nadechnout a přečkat nepříznivou dobu, do které se nedostaly vlastní vinou, postaví se po skončení všech omezení na nohy a obnoví svou hospodářskou činnost. Právě takovou možnost jim mají přinést navrhovaná zvláštní opatření v insolvenčním právu:
- Přechodné zrušení povinnosti podat dlužnický insolvenční návrh. Toto opatření se ale nevztahuje na dlužníky, jejichž úpadek nastal už před přijetím mimořádných opatření, nebo jejichž úpadek převážně zapříčinily jiné důvody, než je pandemie. Opatření je navrhováno na dobu do šesti měsíců od ukončení mimořádných opatření, nejdéle však do 31. prosince 2020.
- Nemožnost podat věřitelský insolvenční návrh. Návrh počítá s platností do 31. srpna 2020. Po dobu tohoto plošného opatření nebude možné ze strany věřitelů vůbec zahájit insolvenční řízení, a to i v případě pohledávek, které nemají souvislost s pandemií. Návrhy věřitelů se ani nebudou zveřejňovat v insolvenčním rejstříku. Navrhovaný zákon nicméně věřitelům nezabraňuje uplatňovat svá práva jinými způsoby, např. započtením pohledávek, realizací práv ze zajištění, podáním žaloby v klasickém soudním řízení nebo návrhem na exekuci.
- Zavedení tzv. mimořádného moratoria. Dlužníci, jejichž hospodářské těžkosti byly zapříčiněny mimořádnými opatřeními, mohou do 31. srpna 2020 podat návrh na mimořádné moratorium k insolvenčnímu soudu. Hlavní rozdíl oproti běžnému moratoriu spočívá v tom, že není nutné doložit souhlas věřitelů s většinou pohledávek. Při splnění formálních podmínek včetně čestného prohlášení, že se moratorium navrhuje v důsledku mimořádných opatření, by jej měl soud povolit. V takovém případě se dlužník bude moci po dobu tří až šesti měsíců soustředit na záchranu firmy, přičemž bude hradit pouze takové platby, které jsou bezprostředně nutné k jejímu provozu.
Návrh zákona by měla 7. dubna projednat Poslanecká sněmovna, přičemž se nyní předpokládá, že bude schválen bez podstatných změn. Lze očekávat, že navrhovaná opatření umožní firmám se lépe vypořádat se stávající krizovou situací a přispějí k znovunastartování ekonomiky.