Likvidace zboží a jeho další využití: jak správně nastavit režim DPH?
Koordinační výbor GFŘ a Komory daňových poradců se v nedávném příspěvku věnoval režimu DPH u likvidace zboží, při níž dochází k vytěžení surovin nebo vzniku náhradních dílů či jiných dále prodejných výstupů. Potvrdil přitom, že rozhodující není pouze smluvní nastavení či záměr stran, ale skutečná podstata transakce.
První otázkou bylo, zda původní vlastník likvidovaného zboží pouze přijímá službu likvidace, nebo současně dodává likvidační společnosti zboží. GFŘ v této souvislosti zdůraznilo, že je nutné vycházet z hospodářské reality konkrétní transakce. Pokud má získaný materiál pro likvidační společnost určitou hodnotu a ta se promítá do ceny likvidace, může se jednat o dvě samostatná plnění. Tedy o službu likvidace a současné dodání zboží. Hodnota protiplnění přitom nemusí být výslovně sjednána ve smlouvě. Rozhodující je, zda skutečně došlo k jejímu zohlednění při stanovení ceny za likvidaci.
V otázce stanovení základu daně GFŘ zdůraznilo, že pokud se vychází z ceny obvyklé, musí tato cena odpovídat hodnotě konkrétního plnění v okamžiku jeho uskutečnění. Klíčové proto je, co je předmětem dodání a kdy k němu dochází. Takto stanovenou obvyklou cenu nelze následně měnit pouhou dohodou obou stran. Ke změně by musely vést objektivní okolnosti ovlivňující hodnotu plnění.
Samostatně se řešilo, zda lze na zboží dodávané v souvislosti s likvidací použít režim přenesení daňové povinnosti. GFŘ zdůraznilo, že tento režim je nutné vykládat restriktivně. Rozhodující jsou objektivní vlastnosti zboží, jeho zařazení do kombinované nomenklatury a přílohy č. 5 zákona o DPH. Samotné rozhodnutí vlastníka majetek dále nepoužívat nebo jej předat k likvidaci proto nepostačuje k tomu, aby bylo zboží považováno za odpad či šrot. Rozhodující tedy není subjektivní pohled dodavatele, ale povaha dodávaného zboží.
Další řešenou oblastí bylo zdanění prodeje věcí získaných při likvidaci, například náhradních dílů z autovraků. GFŘ připustilo, že při použití zvláštního režimu pro obchodníky s použitým zbožím lze cenu vraku snížit o průměrný očekávaný výnos z prodeje šrotu. Současně však upozornilo, že případnou zápornou hodnotu, která při tomto výpočtu vznikne, nelze převádět do dalších zdaňovacích období.
Koordinační výbor tak především potvrzuje, že při likvidaci zboží nelze režim DPH určit pouze podle smluvního nastavení nebo záměru jednotlivých stran. Rozhodující je hospodářská realita transakce, zejména co je skutečně dodáváno, v jakém stavu a kdy k dodání dochází. Od toho se odvíjí počet plnění, stanovení základu daně i správný režim DPH.
Pokud v praxi řešíte obdobné otázky spojené s likvidací zboží a jeho následným využitím či prodejem, rádi vám s nastavením správného režimu DPH pomůžeme.