Lze odměnu za poskytnutí finančních prostředků prostřednictvím směnky osvobodit od DPH?

V řešeném rozsudku figurovaly tři chorvatské subjekty:  

• společnost FRANCK (osoba povinná k dani) zabývající se zpracováním čaje a kávy; 
• faktoringová společnost; a  
• dlužník faktoringové společnosti, který je chorvatským maloobchodním řetězcem. 

Dlužník faktoringové společnosti se dostal do situace, kdy nebylo možné, aby si dle chorvatské bankovní právní úpravy vypůjčil finanční prostředky od běžných finančních institucí. Vzhledem k zadluženosti už nemohl využívat ani služeb faktoringové společnosti. Proto se rozhodl vystavit vlastní směnku, která byla společností FRANCK převedena na faktoringovou společnost, čímž se společnost FRANCK stala ručitelem dlužníka za zaplacení směnky faktoringové společnosti k okamžiku splatnosti. 

Převodem směnky faktoringová společnost poskytla finanční prostředky společnosti FRANCK, která je následně připsala dlužníkovi, přičemž si strhla odměnu ve výši 1 %. Předmětem sporu z pohledu DPH se stala právě odměna ve výši 1 %. Společnost FRANCK odměnu považovala za plnění osvobozené od DPH související s poskytnutím úvěru. Chorvatská finanční správa však považovala odměnu za zdanitelné plnění související s vymáháním pohledávek. 

SDEU připomněl zásady uplatňované v souvislosti s osvobozenými finančními činnostmi. Základním principem je, že osvobozená plnění jsou definována v závislosti na povaze poskytovaných služeb, a nikoli v závislosti na poskytovateli nebo příjemci služby. Je tedy irelevantní, zda finanční činnost poskytne finanční instituce či nefinanční subjekt. SDEU dále uvedl, že vlastní směnky emitované dlužníkem jsou „převoditelnými cennými papíry“, jelikož obsahují závazek dlužníka zaplatit ke dni splatnosti konkrétní částku držiteli směnky. V tomto případě není podstatné, že poskytnuté finanční prostředky nebyly splaceny společnosti FRANCK, ale faktoringové společnosti. 

V závěru rozsudku SDEU upozornil, že skutečnost, že transakce měla za cíl obejít chorvatskou bankovní právní úpravu zakazující bankám poskytovat úvěry takto zadluženým společnostem, nemá vliv na posouzení situace z pohledu DPH. Dále odmítl argumenty správce daně, že se jedná o vymáhání pohledávek či zprostředkovatelskou činnost, neboť hlavním cílem transakce bylo uspokojení kapitálových potřeb dlužníka. Odměna za převod finančních prostředků na dlužníka je tedy dle SDEU z pohledu DPH operací s cennými papíry, čili osvobozeným plněním bez nároku na odpočet.