Na co se připravit s příchodem JMHZ: hlášení zaměstnaneckých benefitů


Senát schválil návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Účinnost zákona zůstává plánována na 1. leden 2026 s tím, že některé evidenční povinnosti zaměstnavatele a povinnost podání měsíčního hlášení byly v rámci pozměňovacích návrhů posunuty na 1. duben 2026. Zavedením JMHZ bude mít finanční správa informace o příjmech jednotlivých zaměstnanců a jejich zdanění jako na dlani.
V sérií článků proto upozorníme na daňové důsledky vybraných zaměstnaneckých benefitů, protože i ty budou součástí příjmů měsíčně hlášených finanční správě a ovlivní jak oblast daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a oblast pojistných odvodů, tak i daň z příjmů právnických osob, co se daňové uznatelnosti týče.
Navzdory stále probíhajícímu legislativnímu procesu začal 1. července 2025 pilotní provoz JMHZ, do něhož jsou zapojeni vybraní zaměstnavatelé, provozovatelé mzdových systémů a klíčové orgány veřejné správy.
Zpětné vykazování za první čtvrtletí roku 2026
Oproti původnímu předpokladu zahájení „ostrého provozu“ JMHZ od ledna 2026 posunuly pozměňovací návrhy některé evidenční povinnosti zaměstnavatelů i samotnou povinnost podávat měsíční hlášení až na 1. duben 2026. To ale neznamená, že by se detailní informace o struktuře příjmů zaměstnanců za období leden až březen ke státní správě nedostaly. V období duben–červen 2026 bude nutné podat i měsíční hlášení za první tři měsíce roku, aby měly příslušné instituce veřejné správy dostupná data za celý kalendářní rok. Časový posun by měl dát zaměstnavatelům dostatečný prostor na přípravu a implementaci souvisejících procesů, které bude nutné v souvislosti s JMHZ zavést, především co se mzdových softwarů týče.
Formát a obsah hlášení zatím neznáme
Detailní obsahovou strukturu údajů, které budou zaměstnavatelé povinni na měsíční bázi hlásit, má vláda zveřejnit po finálním schválení zákona a jeho zařazení do Sbírky zákonů. Dle informací MPSV se vydání vládního nařízení očekává v říjnu 2025.
Ačkoli tedy přesný formát a obsah měsíčního hlášení není dosud známý, mělo by zahrnovat především hlášení o jednotlivých zaměstnancích a zaměstnáních, a to včetně podrobností o měsíčních příjmech, které byly zaměstnancům vyplaceny. Díky tomu bude mít finanční správa téměř v reálném čase informace o tom, jaké příjmy zaměstnanci obdrželi. Oznamovat se přitom budou veškeré, nejen zdanitelné příjmy. Finanční správa tak bude mít možnost sama posoudit, zda se jedná o příjmy zdanitelné, podléhající měsíční záloze na daň či příjmy osvobozené.
Dané údaje budou dostupné i České správě sociálního zabezpečení, v druhé fázi implementace JMHZ pak i zdravotním pojišťovnám.
Problematická místa pod drobnohledem: na co se zaměříme
S blížící se povinností hlásit zaměstnanecké příjmy se v sérii tří článků postupně podíváme na problematická témata týkající se zaměstnaneckých benefitů. Ačkoli se jedná o obvyklý druh příjmů ze závislé činnosti, činí mnohým zaměstnavatelům jejich daňové posouzení, i v důsledku novelizace legislativy v posledních dvou letech, stále nemalé obtíže.
Rozebereme např. daňové a pojistné aspekty v oblasti školkovného a školného placeného za děti zaměstnanců, sportovní nebo zdravotnické služby a v neposlední řadě také téma příspěvku na stravování. Na jednotlivá plnění se podíváme i z pohledu daňové uznatelnosti souvisejících nákladů na straně zaměstnavatele.
Na první ze série článků se můžete těšit již v zářijovém vydání Daňovek.