Návrh institutu zpětného uplatnění daňové ztráty se změnil

Vláda navrhuje institut uplatnění ztráty jako odčitatelné položky rozšířit o možnost uplatnit ztrátu dva roky zpětně. Na rozdíl od předchozího znění se však návrh vrací ke stávajícímu počítání zdaňovacích období. Daňovou ztrátu tedy bude možné uplatnit za dvě předcházející zdaňovací období, možnost budoucího uplatnění po dobu pěti zdaňovacích období zůstává zachována. Nadále platí, že případná zkrácená období se do počtu zdaňovacích období nezahrnují, nicméně i v těchto obdobích je možné daňovou ztrátu uplatnit. 

Podle přechodných ustanovení se poplatníkům umožňuje uplatnit odhad daňové ztráty, a to pouze v období, které bezprostředně předchází zdaňovacímu období, za které lze daňovou ztrátu poprvé zpětně uplatnit. V případě poplatníka, který má zdaňovací období kalendářní rok, by to byla očekáváná ztráta za rok 2020 v rámci daňového přiznání, případně dodatečného daňového přiznání, za rok 2019. Poté, co bude daňová ztráta skutečně stanovena na základě podaného daňového přiznání za rok 2020, se bude postupovat standardně dle novelizovaného zákona, tj. bude možné snížit základ daně u dvou předcházejících zdaňovacích období vždy o skutečně vyměřenou daňovou ztrátu. Uplatnění odhadované ztráty ještě před jejím vyměřením je tedy jednorázový instrument v návaznosti na aktuální krizi způsobenou koronavirem.  

Využití této možnosti ovšem s sebou nese i určitá rizika. Pokud by poplatník výši daňové ztráty nadhodnotil, musel by podat dodatečné daňové přiznání, uhradit nedoplatek na dani a související úrok z prodlení podle daňového řádu. Pokud by ji podhodnotil, měl by právo podat dodatečné daňové přiznání a uplatnit rozdíl, respektive by mu vznikl přeplatek na dani. 

Poplatníci by měli dobře zvážit, zda uplatnit daňovou ztrátu před jejím vyměřením a v jaké částce. Související sankce v podobě úroku z prodlení v případě nadhodnocení očekávané daňové ztráty totiž nemusí být marginální. Lze však požádat o prominutí tohoto úroku na základě běžných postupů dle daňového řádu. 

Současně došlo oproti původnímu návrhu k limitaci částky, kterou je možné zpětně odečíst, a to na výši 30 milionů Kč. Tento limit se vztahuje také na první zdaňovací období, ve kterém je možno využít odhad daňové ztráty. Naopak daňová ztráta, kterou lze uplatnit v budoucích zdaňovacích obdobích, zůstává bez limitu. 

Vzdání se práva na uplatnění ztráty

Nově se zavádí možnost vzdát se uplatnění daňové ztráty v budoucích pěti zdaňovacích obdobích. Toto vzdání se je nutné učinit ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, ve kterém byla daňová ztráta stanovena. Vzdání se vztahuje na všechna následující období, po které je možné ztrátu uplatnit a pokrývá celou daňovou ztrátu. Nelze se tedy vzdát části daňové ztráty a poplatník rovněž ztrácí možnost uplatnit dodatečně doměřenou ztrátu v případě daňové kontroly. V případě vzdání se neztrácí poplatník možnost uplatnění ztráty zpětně. 

Smyslem vzdání se práva je omezení lhůty pro stanovení daně. Vzhledem k tomu, že daňovou ztrátu už nebude možné uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně, nebude se prodlužovat lhůta pro stanovení daně za období, kdy byla ztráta stanovena, ani za následující zdaňovací období. 

Vrácení vratitelného přeplatku

V upravené verzi návrhu již nenalezneme speciální přechodné ustanovení, které umožňovalo poplatníkům se lhůtou pro podání daňového přiznání šest měsíců po skončení zdaňovacího období tuto lhůtu zkrátit na tři měsíce, čímž by dosáhli rychleji na potenciální vratitelné přeplatky za předcházející období. Toto přechodné ustanovení se týkalo pouze zdaňovacích období, která skončila v období od 30. června 2020 do 29. června 2021.  

Standardně by tedy poplatníci, kteří jsou povinně auditováni či podávají přiznání na základě plné moci udělené daňovému poradci, měli nárok na vrácení přeplatku až po uplynutí lhůty šesti měsíců po konci období, ve kterém byla daňová ztráta vyměřena. 

Způsob projednání a účinnost novely

Zatímco v původním návrhu byla účinnost stanovena prvním dnem měsíce následujícího po dni vyhlášení, podle aktuálního návrhu bude novela účinná dnem následujícím po dni vyhlášení. Návrh zákona nyní projedná Senát.