Z judikatury
4. 6. 2019

Nejvyšší soud: zaměstnanec může nést osobní odpovědnost za neplatnou výpověď

Nejvyšší soud nedávným rozhodnutím otevřel téma odpovědnosti zaměstnanců za škodu způsobenou udělením neplatné výpovědi. V rozsudku stanovil, že postačí, když je neplatná výpověď důležitou, nikoli nezbytně jedinou příčinou škody.

Ladislav Karas
Kateřina Randlová

V projednávaném případě rozhodla ředitelka o provedení organizačních změn, na jejichž základě dala zaměstnanci výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost. Soud shledal tuto výpověď neplatnou a zaměstnavatel byl povinen nahradit zaměstnanci plat společně s úroky z prodlení a náklady soudních řízení ve výši více než jeden milion korun. Zaměstnavatel se rozhodl vymoci úhradu této částky na ředitelce z titulu její odpovědnosti za vzniklou škodu.

Nejvyšší soud se tak neztotožnil s rozhodnutími nižších soudů, které konstatovaly, že neexistuje příčinná souvislost mezi tvrzeným protiprávním jednáním ředitelky a vzniklou škodou. V rozhodnutí soudu nižší instance dále zaznělo, že zavinění ředitelky nelze dovodit ani z toho důvodu, že manažerské rozhodnutí není možné soudně přezkoumávat. Soud shrnul, že předpokladem pro vznik odpovědnosti zaměstnance za škodu je porušení pracovních povinností zaměstnancem, vznik škody, dále příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody a zavinění na straně zaměstnance.

Z hlediska příčinné souvislosti Nejvyšší soud rozhodl, že porušení pracovních povinností nemusí být jedinou příčinou vzniku škody, pokud jde o příčinu důležitou, podstatnou a značnou. V projednávané věci byla tato příčinná souvislost dána, protože kdyby ředitelka neporušila svoje pracovní povinnosti (neudělila výpověď v rozporu se zákoníkem práce), škoda by nevznikla.

V otázce zavinění Nejvyšší soud vzhledem ke všem okolnostem případu a osobním poměrům ředitelky (zejména s ohledem na její vzdělání, dosavadní praxi a zkušenosti) dovodil, že měla a mohla vědět, že v souvislosti s udělením výpovědi jedná protiprávně, a že může zaměstnavateli způsobit škodu.

Nejvyšší soud svým rozhodnutím otevřel dveře k odpovědnosti zaměstnanců za škodu způsobenou udělením neplatné výpovědi, když stanovil, že postačí, aby neplatná výpověď byla důležitou, nikoli nezbytně jedinou, příčinou škody. K zavinění ve formě nevědomé nedbalosti (tedy „vědět měl a mohl“) potom dojde téměř vždy, kdy dojde k porušení právních předpisů souvisejících s výkonem práce. Pro úplnost je třeba doplnit, že při nedbalostním zavinění se uplatní limit odpovědnosti zaměstnance za škodu ve výši 4,5násobku jeho průměrného měsíčního výdělku.

 

Sdílet článek
LinkedIn
Webdesign