Novela daňového řádu znovu na scéně

Poslanecká sněmovna neschválila žádnou z možných verzí připravované novely daňového řádu, která tak byla smetena ze stolu. Ministerstvo financí přišlo během týdne s novým návrhem, který vznikl na půdorysu toho původního. Byly ovšem zapracovány mnohé změny, které požadovala opozice i odborná veřejnost.

Významnou úpravou je zachování současné lhůty pro vracení nadměrných odpočtů. Lhůta pro vrácení nadměrného odpočtu DPH zůstane místo původně navrhovaných 45 dnů zachována na současném stavu, tedy 30 dnech. Tuto změnu motivuje snaha zmírnit negativní dopady na cash flow daňových subjektů. Ministerstvo s touto změnou úzce spojuje nově zavedený institut vracení daňové zálohy. Ten byl oproti původnímu návrhu rovněž upraven. Limit pro vznik zálohy se zvyšuje z původně navrhovaných 10 tisíc na 50 tisíc Kč. 

Už původní návrh novely zásadním způsobem měnil systém sankcí a úroků. Řada změn v novém návrhu zůstala zachována, například sjednocení sazeb úroků z prodlení se sazbami u úroků dle občanského zákoníku. Vítanou změnou oproti původnímu návrhu je zachování toleranční lhůty pro vznik úroku z prodlení. Oproti původnímu návrhu, který ji rušil úplně, je nyní pouze zkrácena na tři dny. Z návrhu dále vypadla věta, podle které bylo možné při stanovení úroku přihlédnout pouze k přeplatku, který byl použit k úhradě nedoplatku, u kterého úrok z prodlení vzniká. Stávající praxe spočívající v započítání přeplatku vzniklého na příslušném daňovém účtu by tak měla zůstat zachována. Úroky z nesprávně stanovené daně by měly vznikat ve dvojnásobné výši oproti jejich standardní výši po dobu, po kterou je vedeno nezákonné exekuční řízení. Nově bude muset správce daně informovat daňový subjekt o výši jeho případného nedoplatku před tím, než jej začne vymáhat. 

Do novely přibyl nový nástroj – prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně. O něj může daňový subjekt požádat po podání daňového přiznání, za které je pokuta vyměřena. Správce daně ji pak může prominout v případě, že k opožděnému daňovému tvrzení došlo z ospravedlnitelných důvodů. V rámci správního uvážení je správce daně povinen zohlednit ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu a zhodnotit případnou nepřiměřenou tvrdost uložené pokuty.  

Novela ukládá ministerstvu financí vyhláškou stanovit konkrétní náležitosti formulářových podání pro jednotlivé druhy daní. Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy bude nově ukládána jednak v případě, že podání nebylo učiněno stanoveným způsobem (např. elektronicky), ale také pokud nebylo učiněno ve stanoveném formátu (typicky xml).  

V novele zůstalo zachováno prodloužení lhůty pro podání ročních přiznání na čtyři měsíce, je-li přiznání podáno elektronicky. Nové přechodné ustanovení umožní prodloužení lhůty pro podávání elektronických daňových přiznání už pro zdaňovací období roku 2020. 

Zákon počítá s účinností od 1. ledna 2021. Novela, kterou schválila vláda 27. dubna, musí znovu projít celým legislativním procesem, takže na finální verzi si budeme muset ještě nějakou dobu počkat.  

Sdílet článek