Novela zákona o daních z příjmů: změny pro podnikatele a pronajímatele
Připravovaná rozsáhlá novela zákona o daních z příjmů, která vzniká ve vazbě na nový zákon o účetnictví, významně zasáhne i do zdanění fyzických osob. Vedle převodu stávajících pravidel do nové terminologie a jejich přizpůsobení nastupující účetní koncepci dojde také k řadě věcných změn.
V nedávném článku jsme představili hlavní změny, které má novela přinést právnickým osobám. Tentokrát se (vedle návrhu přechodových a přechodných ustanovení) zaměříme na největší dopady, které může mít pro fyzické osoby, zejména podnikatele a pronajímatele.
Návrh zákona rozlišuje poplatníky s akruálním základem daně a peněžním základem daně. U subjektů (tj. i fyzických osob), které účetnictví nevedou, zůstane zachován peněžní princip, přičemž půjde o tzv. poplatníky s peněžním základem daně.
Nový systém daňových odpisů pro podnikatele a pronajímatele
Navrhovaná úprava daňových odpisů se nebude týkat pouze společností, ale také fyzických osob, které vlastní odpisovaný majetek využívaný například k podnikání či pronájmu. Vymezení hmotného majetku pro fyzické osoby zůstává téměř beze změn a nadále bude zásadně vycházet z právního vlastnictví.
Dosavadních šest odpisových skupin i obecná možnost volby mezi rovnoměrným a zrychleným odpisováním by měly skončit. Návrh počítá se zvláštním režimem zrychleného odpisování (obdoba současných mimořádných odpisů) pouze pro vybraný hmotný majetek. Podle současného znění by se tento režim měl vztahovat na bezemisní vozidla a umožnit jejich rychlejší daňové odepsání.
Návrh zavádí měsíční daňové odpisy, mění systém odpisových skupin a zvyšuje hranici pro movitý hmotný majetek a jeho soubory z 80 000 Kč na 100 000 Kč. Zároveň dochází ke změně dob odpisování. Přerušení odpisování zůstává možné, avšak nově pouze na roční bázi, nikoli na měsíční.
Poplatník si má nejprve zvolit způsob odpisování a teprve následně zatřídit hmotný majetek do jedné ze dvou odpisových skupin. Doba odpisování se určí při zahájení odpisování a následně ji již nebude možné měnit.
Návrh určuje minimální doby odpisování pro jednotlivé odpisové skupiny – 60 měsíců pro první odpisovou skupinu a 360 měsíců pro druhou odpisovou skupinu. Pokud si poplatník neurčí delší dobu odpisování hmotného majetku, bude jeho doba odpisování shodná s touto minimální dobou. Poplatník si však bude moci zvolit i delší dobu; po celou zvolenou dobu bude uplatňovat odpis ve stejné měsíční výši.
Dále se navrhuje zavést komponentní odpisování pro daňové účely, které bude u fyzických osob s peněžním základem daně dobrovolné. Hmotný majetek bude možné pro účely daňového odpisování rozdělit na jednotlivé komponenty, jejichž odpis se vypočítá obdobně, jako kdyby šlo o samostatný hmotný majetek. Jednotlivým komponentám bude možné stanovit odlišnou dobu odpisování při respektování příslušné minimální doby.
Odpisování jednotlivých komponent však nebude možné zahajovat ani přerušovat nezávisle na majetku, jehož jsou součástí.
Změnit by se mělo také legislativní uchopení spoluvlastnictví – nově má být daňově odpisovaný spoluvlastnický podíl na majetku, nikoli majetek jako takový.
Finanční leasing nově prostřednictvím odpisů
Finanční leasing má být nově vnímán jako způsob pořízení majetku, nikoli pouze jako specifická forma nájemního vztahu. Klíčovým prvkem bude tzv. právo užívání z finančního leasingu.
Automobil, stroj nebo jiné vybavení pořízené prostřednictvím finančního leasingu dnes podnikatel, resp. jeho uživatel, sám daňově neodpisuje. Nově by daňové odpisy měli uplatňovat poskytovatel i uživatel finančního leasingu, a to:
- poskytovatel: předmět finančního leasingu,
- uživatel: právo užívání z finančního leasingu.
Na obou stranách finančního leasingu tak budou odpisovatelé, přičemž každý z nich bude odpisovat odlišný hmotný majetek.
Návrh rovněž zavádí pro poplatníky s peněžním základem volitelná pravidla, a to podle kupní ceny. Cílem je zjednodušit posouzení, zda konkrétní smluvní vztah představuje pro daňové účely finanční leasing.
Technické zhodnocení podle nových pravidel
Stejně jako u právnických osob má být dosavadní koncept technického zhodnocení nahrazen novým konceptem daňového dodatečného zhodnocení. Návrh více reflektuje ekonomickou podstatu uskutečňovaných transakcí a odklání se od některých dosavadních formálních principů.
Základní hranice pro daňové dodatečné zhodnocení má činit 100 000 Kč. Překročení stanoveného limitu je třeba posuzovat za všechna daňová dodatečná zhodnocení provedená na jednom předmětu zhodnocení, která byla dokončena (resp. uvedena do stavu způsobilého k užívání) v témže zdaňovacím období. Nově by měl existovat tzv. bezpečný přístav, kdy se poplatník bude moci rozhodnout dát opravě nebo údržbě daňový režim daňového dodatečného zhodnocení, a to zejména v situaci, kdy si nebude jistý, zda daný zásah byl opravou či nikoliv.
Za významnou změnu lze považovat i to, že daňové dodatečné zhodnocení předmětu nájmu hrazené nájemcem bude nově odpisovat nájemce, a to i přesto, že není vlastníkem majetku. Tím by odpadl dnes často řešený souhlas pronajímatele s odpisováním.
Další vývoj
Nový návrh by měl být načten jako komplexní pozměňovací návrh v rámci druhého čtení v Poslanecké sněmovně. Tím se zcela změní znění dosud projednávané navrhované úpravy. Podnikatelé a pronajímatelé by proto měli další vývoj sledovat, a to zejména v souvislosti s plánovanými investicemi, rekonstrukcemi a finančním leasingem.