Velká novela zákona o daních z příjmů dostává konkrétnější obrysy

O samotné novele zákona o daních z příjmů jsme již informovali zde. 

Návrh rozlišuje dvě skupiny pravidel, která upřesňují, jak by měl v praxi proběhnout přechod ze současných daňových pravidel na nová. Přechodová ustanovení upravují situace, kdy poplatník mění daňový či účetní režim – například přechází mezi peněžním a akruálním základem daně nebo mezi českými účetními předpisy a IFRS. Přechodová ustanovení tak budou použita jen poplatníky v takových situacích. Přechodná ustanovení, tak jak je známe, řeší, jak se nová pravidla použijí na majetek, leasingy a další položky existující již před účinností novely.
 

Majetek a daňové odpisy

U hmotného majetku, který zůstane hmotným majetkem i podle nové úpravy, bude zachována jeho dosavadní vstupní i daňová zůstatková cena a již uplatněné daňové odpisy se nebudou zpětně přepočítávat. Nová pravidla se však použijí pro jeho další odpisování. Základem pro výpočet daňových odpisů v dalších letech bude dosavadní daňová zůstatková cena a novelou stanovená minimální doba odpisování, která se zkrátí o celé měsíce, po které byl majetek odpisován podle současných pravidel, nejméně však o jeden měsíc. Na většinu položek majetku evidovaných před nabytím účinnosti nových pravidel by se tak aplikovala nová pravidla co do způsobu odpisování.

U poplatníků s akruálním základem daně bude současně nutné dosavadní majetek posoudit podle nového vymezení hmotného majetku navázaného na účetní aktiva. Pokud v některých výjimečných případech dosavadní hmotný majetek novou definici již nesplní, návrh umožňuje snížit základ daně o jeho daňovou zůstatkovou cenu. Ve specifických případech, kdy se určitá položka naopak nově stane hmotným majetkem, se základ daně zvýší o její vstupní cenu, která bude následně uplatňována prostřednictvím daňových odpisů.

Nová hranice vstupní ceny 100 000 Kč se přitom nemá zpětně uplatnit na stávající majetek. Pro majetek nabytý před účinností novely se pro posouzení hodnotového limitu zachová dnešní hranice 80 000 Kč.

V praxi tedy nepůjde o prosté „doběhnutí“ starých odpisových plánů. Historické daňové odpisy zůstanou zachovány, ale zbývající zůstatková cena majetku, který zůstane hmotným majetkem, se již bude odpisovat podle nových pravidel. Správné stanovení daňové zůstatkové ceny tak bude při přechodu na nový systém klíčové. Společnosti by proto měly věnovat zvýšenou pozornost správnosti svých daňových registrů majetku, zejména u majetku, u něhož byly daňové odpisy v minulosti přerušovány.
 

Finanční leasing

Samostatná přechodná pravidla jsou navržena pro finanční leasingy zahájené před účinností nové úpravy. Nová koncepce finančního leasingu pracuje na straně uživatele s právem užívání z finančního leasingu jako s novým hmotným majetkem. Přechodná ustanovení proto určují jeho vstupní cenu, za kterou budou tyto položky majetku nově evidovány pro daňové účely.

U poplatníka s akruálním základem daně bude vstupní cena navazovat na účetní hodnotu práva užívání, přičemž návrh obsahuje i mechanismus pro vypořádání některých rozdílů mezi účetními a dosavadními daňovými hodnotami. Také zde se zohlední doba, po kterou leasing běžel již před účinností nové úpravy. 
 

Přechody mezi českými účetními předpisy a IFRS

Návrh řeší také situace, kdy již za účinnosti nového zákona o účetnictví společnost začne používat IFRS nebo je naopak používat přestane (jedná se o přechod z pravidel nového zákona o účetnictví na IFRS a opačně). Takový přechod může představovat změnu účetní metody s dopadem do základu daně. Aby případný významnější daňový dopad nebyl jednorázově velký, návrh umožňuje související úpravu výsledku hospodaření rovnoměrně rozložit až do tří po sobě následujících zdaňovacích období. 

Specifické pravidlo je navrženo pro společnosti, které IFRS používají již před účinností novely. Z účetního pohledu u nich ke změně metody nedochází, mění se však způsob, jakým se pro účely zákona o daních z příjmů zjišťuje výsledek hospodaření. Návrh proto tento přechod pro daňové účely považuje za změnu účetní metody a související úpravu výsledku hospodaření rozkládá do deseti zdaňovacích období. Pokud úprava vede ke zvýšení základu daně, může se poplatník rozhodnout zohlednit ji jednorázově již v prvním období. 
 

Co dalšího návrh řeší

Přechodová ustanovení upravují rovněž přechod mezi peněžním a akruálním základem daně. Jejich cílem je zejména vypořádat existující aktiva, pohledávky a dluhy tak, aby změna konstrukce základu daně nevedla ke dvojímu uplatnění či naopak opomenutí daňově relevantních položek. Zvýšení základu daně při přechodu z peněžního na akruální základ lze za stanovených podmínek rozložit až do devíti po sobě následujících zdaňovacích období. 

Návrh pamatuje také na technické zhodnocení majetku dokončené před účinností novely, které bude nadále považováno za daňové dodatečné zhodnocení, historický goodwill a oceňovací rozdíly, daňové ztráty či existující daňové rezervy na opravy hmotného majetku. U těchto položek přechodná ustanovení v zásadě směřují k zachování kontinuity jejich dosavadního daňového režimu. 

Zvláštní mechanismus je navržen rovněž pro přeměny a nepeněžité vklady v případech, kdy se u zúčastněných poplatníků liší konstrukce základu daně, klasifikace daného aktiva nebo používané účetní metody. 
 

Co bude následovat

Zveřejnění přechodových a přechodných ustanovení přináší první konkrétnější odpovědi na otázku, jak se současné daňové hodnoty a rozběhnuté transakce převedou na nová pravidla. Zejména u majetku a finančního leasingu je zřejmé, že návrh neusiluje jednoduše o zachování starých pravidel, ale o přechod existujících položek do nové koncepce při zachování vybraných historických daňových hodnot. S daňovými přechodnými pravidly souvisí také nově zveřejněná přechodná ustanovení k novému zákonu o účetnictví. Ta upravují mimo jiné přechod stávajícího majetku na nové účetní metody, vznik práv užívání z historických nájemních a leasingových smluv či přechod na IFRS 16. Zejména u majetku a finančního leasingu proto bude pro správné daňové posouzení potřeba sledovat účetní a daňová přechodná pravidla společně. 

Na závěr asi to nejdůležitější. Návrh je stále součástí připomínkového řízení a jeho konečná podoba se tak může změnit, a to i zásadně. Další vývoj budeme sledovat a praktickým dopadům nové úpravy se budeme nadále věnovat.