Novela zákoníku práce: další změny podmínek pro „dohodáře“

Významná avizovaná změna se týká nároku „dohodářů“ na dovolenou. Jak u DPP, tak u DPČ by mělo platit, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně (tzv. fiktivní týdenní pracovní doba). Nárok na dovolenou budou však mít pouze zaměstnanci, jejichž pracovněprávní vztah k zaměstnavateli trval nepřetržitě alespoň 4 týdny a kteří odpracovali alespoň čtyřnásobek stanovené fiktivní týdenní pracovní doby, tj. alespoň 80 hodin. Dovolená se bude počítat stejně jako u zaměstnanců v „klasickém“ pracovním poměru. Za účelem eliminace případných komplikací při výpočtu či nastavení interních účetních systémů je účinnost ustanovení o dovolené „dohodářů“ plánována k prvnímu dni nového kalendářního roku.

Zaměstnavatel bude nově povinen zaměstnancům pracujícím na dohodu rozvrhovat pracovní dobu a zaměstnance s tímto rozvrhem seznámit. Minimální doba, ve které je zaměstnavatel povinen zaměstnance s rozvrhem pracovní doby seznámit, byla oproti původnímu návrhu zkrácena ze 7 na 3 dny, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou jinak (ať už paušálně pro všechny, nebo individuálně). Návrh zákona nestanovuje, na jaké minimální (ani maximální) době se mohou domluvit, nicméně lze se domnívat, že zaměstnavatel by měl zaměstnanci pracovní dobu rozvrhnout a seznámit ho s jejím rozvrhem alespoň s jednodenním předstihem (stále však při dodržení podmínky dostatečné předvídatelnosti práce).

Zatímco původní znění novely počítalo s aplikací úpravy překážek v práci u „dohodářů“ ve stejném rozsahu jako v případě zaměstnanců v pracovním poměru, novela nyní stanoví, že zaměstnanec bude mít nárok pouze na pracovní volno, nikoliv však na náhradu odměny z dohody; ledaže by tak zaměstnavatel učinil např. ve vnitřním předpisu nebo to bylo dohodnuto v kolektivní smlouvě. I nadále zůstává součástí novely návrh, že zaměstnavatel bude povinen poskytnout zaměstnanci také příplatky za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí, o víkendu nebo ve svátek, nikoliv však za práci přesčas.

Zákoník práce by měl dále stanovit, že informační povinnost zaměstnavatele o obsahu pracovněprávního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem se povinně uplatní i ve vztahu k „dohodářům“, a to ve stejném rozsahu jako v případě zaměstnanců v pracovním poměru.
Dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti bude i nadále možné ukončit výpovědí s patnáctidenní výpovědní dobou bez uvedení důvodu nebo z libovolného důvodu. V některých případech však bude zaměstnanec moci požádat o písemné odůvodnění výpovědi a zaměstnavatel mu bude povinen vyhovět.

„Dohodáři“, jejichž právní vztahy na základě dohod v předchozích 12 měsících v souhrnu u téhož zaměstnavatele trvaly nejméně 180 dnů, budou mít nově právo požádat zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru (tj. na pracovní smlouvu). Zaměstnavatel v reakci na takovou žádost musí poskytnout zaměstnanci do jednoho měsíce odůvodněnou písemnou odpověď.

Kdy začnou změny platit?

Vláda avizovala, že mezi sociálními partnery panuje ohledně posledního návrhu novely v zásadě shoda, proto lze předpokládat, že případné změny přijaté v průběhu legislativního procesu by měly mít spíše marginální charakter.

Novela počítá s tzv. dělenou účinností. Datum účinnosti (vyjma některých ustanovení právě u dohod) v každém případě očekáváme ještě v druhé půli tohoto roku, nicméně vše bude záviset na rychlosti projednání, resp. rozsahu připomínkování v rámci jednotlivých čtení v Poslanecké sněmovně.

S ohledem na signalizované změny nelze než zaměstnavatelům doporučit jak úpravu dohod, tak úpravu postupu vůči „dohodářům“ v souladu s navrhovanou novelou. Vyhnou se tak možným sankcím ze strany inspekce práce.