Novela zákoníku práce přináší nová pravidla pro home office
Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo netrpělivě očekávaný návrh novely zákoníku práce, který zavádí celou řadu novinek. Nejvýznamnější změnou je komplexní úprava home office. Detailnější regulace práce na dálku zaměstnavatelům chybí, což se ukázalo zejména během pandemie covidu-19. Navrhované změny však nelze hodnotit zcela pozitivně.
Zákoník práce v současném znění reguluje jen výkon práce tzv. domáckých zaměstnanců, tj. pracovníků, kteří z domova pracují dlouhodobě a sami si rozvrhují pracovní dobu. Úprava současné typické podoby home office – tedy střídání práce z pracoviště zaměstnavatele s výkonem práce z domova v zaměstnavatelem určené pracovní době – zcela chybí. Novela navazuje na dřívější snahy MPSV tuto oblast regulovat. Cílem je také sladit českou úpravu s evropskými směrnicemi.
Novela zavádí právo zaměstnanců požádat zaměstnavatele, aby jim umožnil výkon práce na dálku. Pokud zaměstnavatel žádosti vyhoví, bude potřeba sjednat dohodu. V opačném případě musí zamítnutí písemně odůvodnit. V případě zaměstnanců, kteří pečují o děti do 15 let nebo o jinou závislou osobu, stejně jako u těhotných zaměstnankyň, je pozice zaměstnavatele složitější – žádosti o home office v zásadě musí vyhovět, leda by práci na dálku bránily vážné provozní důvody nebo povaha vykonávané práce. Odmítnutí žádosti musí zaměstnavatel odůvodnit písemně. Novela tak jde nad rámec evropské směrnice, která zavádí nárok na home office pouze pro rodiče dětí do 8 let.
Dohoda o práci na dálku bude mít povinně písemnou formu. Obsahovat bude místo (místa) výkonu práce na dálku, způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce a její kontroly, rozsah konané práce na dálku a bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby, způsob náhrady vzniklých nákladů, dobu, na kterou se dohoda o práci na dálku uzavírá a způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem, včetně její kontroly, a možnosti vstupu zaměstnavatele do místa výkonu práce za účelem objasnění příčiny a okolností vzniku pracovního úrazu.
Obě strany budou oprávněny dohodu vypovědět, a to i bez uvedení důvodu. U zaměstnanců, kteří mají na home-office zákonný nárok, může být dohoda vypovězena pouze z vážných provozních důvodů nebo v případě, že práce ze své povahy přestane home-office umožňovat.
Jak to bude s náhradou nákladů za home office?
Nejkontroverznějším bodem novely je regulace náhrady nákladů zaměstnance. Už nyní platí, že zaměstnavatel je povinen nést veškeré náklady na výkon práce, tedy hradit i zvýšené náklady zaměstnanců související s home office. Nedostatečná provázanost daňových a pracovněprávních předpisů však způsobuje, že případná paušální náhrada nákladů se považuje za zdanitelný příjem. Zaměstnavatelům tak zbývá pouze zcela nepraktická varianta poskytovat náhradu jen prokázaných výdajů. Tento problém díky novele odpadá, vzniká však jiný – novela zavádí poměrně vysokou minimální paušální náhradu za zvýšené náklady na energie ve výši 2,80 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku. Případné další náklady zaměstnance bude zaměstnavatel povinen hradit ještě nad rámec této částky. Náhrady se zaměstnanec nemůže platně vzdát.
Nejasnosti v oblasti BOZP zůstávají
Další slabou stránkou novely je, že v oblasti BOZP nepřináší žádné úlevy. Zaměstnavatel nadále zůstává plně odpovědný za zajištění bezpečného pracovního prostředí i pro zaměstnance pracující mimo jeho prostory. Se zaměstnanci bude navíc nově povinen sjednat, jak bude BOZP zajišťovat a kontrolovat, aniž by mu zákonodárce poskytl jakákoli vodítka k obsahu takové dohody.
Vzhledem ke stále rostoucí poptávce po home office považujeme detailnější regulaci za krok správným směrem. Navrhované znění však zaměstnavatelům přináší významnou administrativní i finanční zátěž, která v konečném důsledku může vést spíše k omezování tohoto zaměstnanci ceněného benefitu. Nezbývá než doufat, že problematické body novely projdou během legislativního procesu ještě úpravou.