Nový zákon o prověřování zahraničních investic
K 1. květnu 2021 vejde v účinnost nový zákon o prověřování zahraničních investic. Zavádí nástroje kontroly přímých investic ze třetích zemí s ohledem na jejich dopad na bezpečnost nebo vnitřní pořádek ČR. Může současně představovat překážku pro realizaci zahraničních investic na území ČR (respektive EU), pokud tyto investice vyhodnotí dotčené orgány jako rizikové.
Zahraničním investorem, na kterého se zákon může vztahovat, je každý subjekt, který uskutečnil nebo hodlá uskutečnit investici v ČR a nemá na území ČR nebo EU bydliště či sídlo, anebo je přímo či nepřímo takovou osobou ovládán. Předmětem přezkumu může být investice v jakékoliv podobě, která překračuje práh tzv. účinné míry kontroly. Tou se rozumí například možnost nakládat minimálně s 10% podílem na hlasovacích právech nebo členství zahraničního investora v orgánech cílové osoby. Jsou-li tyto předpoklady naplněny, je třeba vyhodnotit, zda je pro úspěšnou realizaci investice nezbytné prověření ze strany státu.
Pro účely prověřování zákon rozlišuje dvě skupiny investic. Do první skupiny patří vymezené oblasti, které zákon s ohledem na bezpečnost nebo vnitřní pořádek ČR považuje za nejcitlivější. Proto zahraniční investice v těchto oblastech nemohou být uskutečněny bez předchozího povolení ze strany státu. Patří sem některé činnosti související s vojenským materiálem, provozem kritické infrastruktury (například činnost přenosové či přepravní soustavy) nebo správa informačního systému kritické infrastruktury.
Do druhé skupiny patří investice do ostatních oblastí ekonomiky, které jsou způsobilé ohrozit bezpečnost ČR nebo její vnitřní či veřejný pořádek. Toto obecné vymezení musí investor interpretovat sám. U těchto investic může investor podat návrh na konzultaci k ministerstvu průmyslu a obchodu, čímž získá právní jistotu, že jeho investici nebude ministerstvo ex post až do pěti let ode dne jejího dokončení prověřovat a že ji případně nezakáže.
Obdobnou právní úpravu v současné době, v reakci na nařízení Rady EU 2019/452, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do EU, přijímají všechny členské státy. Právní úpravy jednotlivých členských států se mohou lišit, například ve vymezení zahraničního investora, respektive toho, kdo jím není, a to v závislosti na tom, jedná-li se o subjekty z EU nebo o subjekty z Evropského hospodářského prostoru (tento postoj zaujalo například Rakousko).