NSS: Doložení provádění výzkumných a vývojových aktivit je zásadní pro uplatnění daňového odpočtu
V případě prokazování vývojové činnosti pro účely uplatnění daňového odpočtu na výzkum a vývoj musí být dle Nejvyššího správního soudu (NSS) z poskytnutých důkazních prostředků zřejmé, jak byly stávající poznatky nebo dovednosti systematicky aplikovány a testovány za účelem tvorby návrhu nového nebo zdokonaleného výrobku, postupu nebo služby. Pouze tehdy je možné ověřit, zda poplatník prováděl skutečnou vývojovou činnost a nikoli pouze běžnou výrobu na základě požadavků zákazníka.
Daňový subjekt uplatnil v daňovém přiznání za rok 2013 odpočet na podporu výzkumu a vývoje. Projekt výzkumu a vývoje směřoval do zpracovatelského průmyslu (konstrukce a výroba zařízení). Daňový subjekt předložil správci daně projektový dokument vymezující cíle projektu, roční hodnotící zprávu, technickou dokumentaci včetně technické zprávy a znalecký posudek. To správci daně nestačilo: dle něj daňový subjekt neprokázal, že se jednalo o experimentální vývoj, a nikoliv o předvýrobní přípravu či inovace. Krajský soud (KS) se závěry správce daně souhlasil: daňový subjekt neprokázal činnosti vedoucí k výsledku výzkumu a vývoje. Dle jeho názoru nestačí, aby byl výsledek činnosti novým řešením, podstatné je, zda a jak probíhal výzkum a vývoj vedoucí k tomuto novému řešení. Rozhodnutí správních orgánů i KS je založeno na tom, že daňový subjekt nedoložil dokumentaci zaznamenávající průběh vývojového procesu.
Daňový subjekt se proti rozsudku KS odvolal s touto argumentací: existuje-li konečný produkt výzkumu a vývoje včetně dokumentace, která umožní jeho výrobu a využití, a technické zprávy s popisem výrobku, není důvod trvat na dalším dokládání procesu i prostřednictvím „dokumentace práce na projektu“.
Dle NSS je základním předpokladem pro uplatnění odpočtu v případě experimentálního vývoje doložení této činnosti, přičemž nejvhodnějším prostředkem je dokumentace zachycující proces tvorby nového či zdokonaleného řešení. Daňový subjekt argumentoval tím, že je-li nové a jedinečné to, co činností vzniklo, pak tomuto výsledku nutně předcházel výzkum a vývoj. Dle NSS ale toto východisko není správné – novost a jedinečnost daného zařízení neznamená, že se současně jedná o výsledek vývojové činnosti. Ani znalecký posudek nebyl v dané situaci osvědčen jako přesvědčivý důkaz, neboť závěry znalce nebyly dle NSS řádně podloženy a důkazní hodnotu znaleckého posudku znevěrohodnila výpověď znalce. Kasační stížnost tak soud zamítnul jako nedůvodnou. Hodnocení otázky, zda se jedná o výzkum a vývoj, je tak především dokladovou záležitostí.