NSS: jak posuzovat vznik stálé provozovny
Nejvyšší správní soud (NSS) popsal ve svém rozhodnutí dopad vybraných skutečností na vznik stálé provozovny zahraničního subjektu v ČR. Především poukázal na nutnost předložit ze strany správce daně dostatečný soubor důkazů, které její existenci prokazují nad vší pochybnost.
Šlo o spor mezi britskou společností, která v ČR zřídila odštěpný závod, a správcem daně, který tento závod z moci úřední zaregistroval pro účely daně z příjmů právnických osob jako stálou provozovnu.
Správce daně opíral své tvrzení o vzniku stálé provozovny o následující skutečnosti:
- Britská společnost uzavřela smlouvu o nájmu nebytového prostoru (skladu).
- Byly uzavřeny smlouvy o budoucí obchodní spolupráci mezi britskou společností a několika tuzemskými subjekty nebo s čínskou obchodní společností.
- Byly vydány faktury, na kterých je odštěpný závod britské společnosti uveden jako dodavatel.
- Platby spojené s těmito fakturami byly připsány na účet britské společnosti v ČR.
- Britská společnost požádala o autentizační údaje pro elektronickou evidenci tržeb.
- Britská společnost podala přiznání k DPH za červen 2016.
NSS ve svém rozhodnutí konstatoval, že soubor těchto skutečností není dostatečný k rozhodnutí, zda vznikla stálá provozovna na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Velkou Británií (SZDZ). Hlavním důvodem postoje NSS byly následující skutečnosti:
- Nájemní smlouvy uzavřené britskou společností se týkaly skladovacích prostor. Tato činnost je na základě SZDZ považována za činnost, která nedává vzniknout stálé provozovně. Tyto nájemní smlouvy tak v této konkrétní situaci argumentaci správce daně spíše vyvrací.
- Skutečnost, že je odštěpný závod uveden na fakturách jako dodavatel, není sama o sobě vypovídající. Odštěpný závod nemá navíc v ČR právní subjektivitu, která by ho opravňovala k uzavření obchodních smluv, ke kterým se faktury vztahovaly.
- Skutečnost, že platby související s fakturami byly poslány na český účet britské společnosti, nevypovídá podle NSS o charakteru činnosti odštěpného závodu a nelze na základě této skutečnosti potvrdit existenci stálé provozovny.
NSS tak dal ve svém rozhodnutí za pravdu městskému soudu a doporučil správci daně podložit své rozhodnutí větším množstvím důkazních prostředků, získaných například při místním šetření. Dále NSS doporučil správci daně získat podrobnější informace o parametrech činnosti odštěpného závodu britské společnosti a zároveň zdůraznil, že žádným způsobem nepředjímá budoucí rozhodnutí orgánů finanční správy.