NSS: Nárok na odpočet u vstupů prokazuje vždy daňový subjekt
Nejvyšší správní soud (NSS) se u subjektu, který poskytuje jak osvobozené zdravotní služby bez nároku na odpočet, tak služby zdanitelné, zabýval prokazováním vazby nároku na odpočet na konkrétní plnění na výstupu (2 Afs 232/2020-70). Dotkl se také otázky pořízení dlouhodobého hmotného majetku formou „na klíč“, kdy se odchýlil od stanoviska Generálního finančního ředitelství (GFŘ).
Nemocnice Kolín poskytuje v rámci své ekonomické činnosti převážně zdravotnické služby, které jsou osvobozeny od DPH bez nároku na odpočet, ale i zdanitelná plnění podléhající DPH na výstupu. Nemocnice uplatňovala nárok na odpočet DPH v krácené výši ve vazbě na jednotlivá střediska nemocnice, která generovala jak plnění osvobozená od DPH, tak plnění zdanitelná.
Správce daně zamítl nárok na odpočet u zdravotnického materiálu, movitého majetku a dalších provozně-technických nákladů z důvodu, že dle něj nemocnice neprokázala přímou vazbu těchto nákupů na konkrétní zdanitelné výstupy. Čili neprokázala, že tyto náklady nebyly využity pouze pro plnění osvobozená bez nároku na odpočet.
Nemocnice namítla, že není technicky možné například u jednoho balení jehel zjistit, která konkrétní jehla byla využita pro plnění osvobozené od DPH a která pro plnění zdanitelné. Jinými slovy správce daně podle ní znemožňuje uplatnění nároku na odpočet u plnění, u nichž nelze prokázat, v jaké míře jsou využívána pro konkrétní plnění na výstupu.
S ohledem na značnou míru nejistoty byly formulovány předběžné otázky, které měly být v dané věci oporou. NSS ale neshledal předložení předběžných otázek jako důvodné a potvrdil, že důkazní břemeno pro prokázání nároku na odpočet leží v tomto případě na straně daňového subjektu.
Další řešenou oblastí v tomto rozsudku bylo pořízení dlouhodobého majetku formou „na klíč“. V návaznosti na Informaci (GFŘ) ke Změnám v pravidlech pro uplatňování nároku na odpočet daně od 1. dubna 2011 se za majetek vytvořený vlastní činností nepovažuje dlouhodobý majetek, který si plátce nechal vyrobit, postavit nebo vytvořit jinou osobou a na jehož vytváření se nepodílel (např. při stavbě tzv. „na klíč“ od jednoho dodavatele). NSS se v tomto případě překvapivě odchýlil od názoru GFŘ a došel k závěru, že také v případě pořízení dlouhodobého hmotného majetku formou „na klíč“ se může jednat o majetek vytvořený vlastní činností.