NSS potvrzuje nárok na úrok z neoprávněně vyměřeného cla

Případ se týkal společnosti, které byl v roce 2016 doměřen celní dluh. Následně odvolací orgán zrušil rozhodnutí a správce cla částku poukázal zpět, avšak bez úroku z prodlení podle daňového řádu, neboť celní zákon výslovně vylučuje použití ustanovení o úroku z nesprávně stanovené daně. Tento přístup byl již dříve potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Afs 219/2022-68.

Obrat v dosavadním výkladu přinesl až zásadní rozsudek Soudního dvora EU ve věci Gräfendorfer, který konstatoval, že unijní právo poskytuje jednotlivci nejen nárok na vrácení částky vybrané v rozporu s právem EU, ale také nárok na úrok, jenž má kompenzovat omezenou možnost disponovat s těmito prostředky. Na tento rozsudek navázal Ústavní soud, který ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 2293/23 označil dřívější rozhodnutí Nejvyššího správního soudu za protiústavní.

Na základě těchto závěrů Nejvyšší správní soud přehodnotil svůj dosavadní výklad a v aktuálním rozsudku výslovně uvedl, že nelze bez dalšího vyloučit použití daňového řádu při vracení neoprávněně vyměřeného cla. Rozhodující je přitom důvod, proč k vrácení došlo – pokud bylo clo stanovené v rozporu s právem EU, vzniká daňovému subjektu nárok na odpovídající úrok, a to již v rámci daňového řízení. Soud současně konstatoval, že použití zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci není v takových případech na místě, neboť tento institut je určen k náhradě škody, nikoli k úhradě úroků. Jeho použití je zatíženo značnou právní nejistotou, procesní náročností a důkazní zátěží. Takový postup podle soudu nenaplňuje požadavky unijního práva na efektivní a rovnocennou právní ochranu.

Rozsudek významně posiluje právní ochranu daňových subjektů, které se mohou v obdobných případech domáhat úroku přímo podle daňového řádu. Zároveň jasně potvrzuje povinnost vnitrostátních orgánů zajistit plné a účinné uplatnění unijního práva i v oblasti cel.