Z judikatury
5. 9. 2018

NSS: Účast na daňovém podvodu prokazuje vždy správce daně

Nejvyšší správní soud (NSS) se ve svém rozsudku zabýval případem, kdy správce daně odmítl přiznat daňovému subjektu nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění. Tvrdil totiž, že subjekt věděl nebo měl vědět, že se účastní řetězce transakcí, které jsou zatíženy podvodem na DPH.

Martin Krapinec
Dominik Kovář

Nejvyšší správní soud (NSS) se ve svém rozsudku zabýval případem, kdy správce daně odmítl přiznat daňovému subjektu nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění. Tvrdil totiž, že subjekt věděl nebo měl vědět, že se účastní řetězce V případu (5 Afs 252/2017) správce daně daňovému subjektu odepřel nárok na odpočet DPH na základě domněnky, že daňový subjekt nejednal dostatečně obezřetně a s péčí řádného hospodáře a nepřijal veškerá opatření, která po něm lze vyžadovat tak, aby svoji účast v podvodném řetězci eliminoval.

Daňový subjekt přitom projevil snahu své dodavatele vhodným způsobem prověřovat. Dodavatele ověřil v registru plátců DPH, pořizoval fotodokumentaci o dodávkách zboží, vyžadoval ke všem fakturám čestné prohlášení o původu zboží a způsobu přepravy, certifikáty od výrobce, prohlášení pro produkty se statusem preferenčního původu, prohlášení, že se jedná o polotovar a nikoliv o odpad či prohlášení, že se nejedná o zboží „kriminálního původu“ a nevázne na něm jiná zástava. Správce daně a krajský soud však došli k závěru, že výše uvedená opatření jsou nedostatečná a pokud by byla aplikována další, bylo by možné účast v podvodném řetězci odhalit.

NSS konstatoval, že v daném případě daňový subjekt daňovými doklady prokázal splnění materiálních podmínek pro nárok na odpočet, doložil, že nejde o fiktivní plnění, zboží bylo dodáno za obvyklou cenu, která byla uhrazena včetně daně, a zboží bylo následně prodáno dalším odběratelům. V tomto případě bylo tedy na správci daně, aby prokázal, že daňový subjekt nebyl v dobré víře a byl vědomě zapojen v řetězci transakcí, které byly vytvořeny pouze za účelem vylákání daňové výhody resp., že měl a mohl si být vědom toho, že se takového řetězce účastní.

Závěrem lze konstatovat, že daňový subjekt je povinen prokazovat pouze uskutečnění zdanitelného plnění a splnění zákonných podmínek pro přiznání nároku na odpočet, případnou účast na daňovém podvodu prokazuje vždy správce daně. Soud rovněž opět potvrdil, že opatření k zajištění správného výběru daně a předcházení daňovým únikům nemohou být používána způsobem, který by systematicky zpochybňoval nárok na odpočet DPH.

Sdílet článek
LinkedIn
Webdesign