NSS: výměna akcií při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů přerušuje časový test

Nejvyšší správní soud (NSS) jednoznačně uzavřel, že časový test pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů u fyzických osob se přerušuje při výměně akcií, ke které došlo z důvodu zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů. To platí i pro tzv. okolkování. Soud tak rozhodl navzdory namítané správní praxi.

V projednávané kauze poplatník vlastnil akcie společnosti, jejíž valná hromada rozhodla o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů a o výměně stávajících akcií za nové. Po dvou letech od realizace této transakce poplatník akcie prodal. Realizovaný příjem z prodeje těchto akcií nejprve zdanil v rámci řádného daňového přiznání, následně však tento přístup přehodnotil a podal dodatečné daňové přiznání. V něm posoudil příjem z prodeje jako osvobozený, neboť podle něj byl u těchto akcií splněn tzv. časový test a nedošlo k jeho přerušení v důsledku výměny akcií.  

Celou kauzu musel rozhodnout až NSS. Ten potvrdil názor finanční správy, že časový test se přerušil a příjem z prodeje akcií je nutno zdanit. Podle něj jazykový výklad předmětného ustanovení neumožňuje příjem osvobodit. NSS konstatoval, že zákon výslovně stanoví výjimku, kdy časový test není přerušen: jde pouze o výměnu akcií emitentem za jiné akcie o stejné celkové jmenovité hodnotě. Tudíž lze jednoznačně dovodit, že jestliže zákon nepřerušení časového testu u výměny akcií výslovně vztahuje jen a pouze k určité konkrétní situaci (tj. výměně akcií o stejné celkové jmenovité hodnotě), bylo vědomým záměrem zákonodárce časový test pro osvobození u všech ostatních výměn akcií přerušit. V opačném případě by dle NSS nedávalo smysl, aby byla tato speciální výjimka zavedena. 

Zároveň NSS uvedl, že z hlediska přerušení časového testu není důvod rozlišovat mezi ekonomicky v podstatě shodnými postupy zvýšení jmenovité hodnoty akcií, a je proto nutné přistupovat shodně i k tzv. okolkování, při kterém se mění hodnota akcií, ovšem akcionář formálně nové akcie nenabývá. U obou postupů při současném zvyšování základního kapitálu není dle NSS naplněna podmínka, že jsou emitentem vyměňovány akcie za akcie se stejnou celkovou jmenovitou hodnotou, a proto je v těchto případech časový test přerušen.  

NSS nevyslyšel ani argumentaci opírající se o závěry Koordinační výboru z roku 2008 a údajný odlišný postup finančních úřadů u ostatních akcionářů. Ve vztahu k zápisům z Koordinačního výboru potom zdůraznil, že ty mohou založit legitimní očekávání daňových subjektů jen tehdy, pokud jsou dostatečně odůvodněné, vzájemně bezrozporné a neodporují textu a významu zákona. 

Lze uzavřít, že v praxi k přerušení časového testu při výměně akcií nedochází pouze tehdy, je-li celková hodnota nově vydaných akcií shodná s celkovou jmenovitou hodnotou původních akcií (tj. bez ohledu na to, zda je počet nově vydaných akcií shodný nebo odlišný od počtu původních akcií). Příkladem takové situace může být štěpení nebo spojení akcií. Naopak, pojí-li se výměna akcií se změnou výše základního kapitálu, resp. celkové jmenovité hodnoty akcií, výjimku pro nepřerušení časového testu pro osvobození aplikovat nelze. 

Sdílet článek