Odškodňování pracovních úrazů ve světle novely zákoníku práce

Zvlášť závažné ublížení na zdraví 

Jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance byla do zákoníku práce zavedena zcela nově. Dosud tento druh odškodnění upravoval občanský zákoník, novela zákoníku práce tak odstraňuje rozdíly mezi oběma úpravami. Podle důvodové zprávy bude tato náhrada poskytována spíše výjimečně, a to v případech nejtěžšího zdravotního poškození, jako jsou komatózní stavy, závažná poškození mozku nebo ochrnutí výrazného rozsahu. Tedy následky srovnatelné s úmrtím osoby, kdy smutek, strach, pocity zoufalství a beznaděje způsobují blízkým osobám nemajetkovou újmu. Náhrada přísluší manželovi, partnerovi, dítěti a rodiči zaměstnance, který utrpěl zvlášť závažné ublížení na zdraví, případně i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako újmu vlastní.  

Zákoník práce konkrétní výši náhrady nestanoví. Měla by být vždy určována s přihlédnutím k individuálním okolnostem každého případu, kdy určující bude zejména intenzita a kvalita vztahu zaměstnance a osob jemu blízkých. Pokud zaměstnanec v důsledku zvlášť závažného ublížení na zdraví zemře, soud zohlední poskytnutí této náhrady při určení výše jednorázové náhrady nemajetkové újmy pozůstalých.  

Smrt zaměstnance

Novela dále mění pojmosloví a výrazně navyšuje jednorázové odškodnění pozůstalých. Dosud používaný termín „jednorázové odškodnění pozůstalých“ novela nahrazuje termínem „jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých“. Tato náhrada bude i nadále příslušet manželovi, partnerovi, dítěti a rodiči zemřelého. Nově však náhrada přísluší i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako újmu vlastní. Na náhradu mají nárok děti zesnulého zaměstnance bez ohledu na to, zda se jedná o děti zaopatřené či nezaopatřené. Tuto změnu důvodová zpráva vysvětluje tím, že duševní útrapy dětí z úmrtí rodiče nelze vázat a podmiňovat jejich nezletilostí a nezaopatřeností, ale rodinným vztahem k rodiči, který je vztahem celoživotním. Stejně tak je tomu v případě vztahu rodičů k jejich dětem.  

Dosavadní úprava stanovila výši náhrady na nejméně 240 000 Kč. Nově náhrada náleží nejméně ve výši dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém právo na tuto náhradu vzniklo. Průměrná mzda v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2020 pro účely zákoníku práce činí 34 611 Kč. Pro rok 2021 tak činí náhrada nemajetkové újmy pozůstalých nejméně 692 300 Kč. Tato výše se uplatní ve vztahu k manželovi, partnerovi, dítěti nebo rodiči. V případě výše náhrady pro další pozůstalé osoby se musí jednat o náhradu vzniklé, tedy prokázané újmy.  

Poslední změna se váže k náhradě přiměřených nákladů spojených s pohřbem, konkrétně k náhradě nákladů na zřízení pomníku nebo desky v případě smrti zaměstnance v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Úprava před novelou poskytovala v takovém případě částku ve výši nejméně 20 000 Kč. Nově je výše náhrady stanovena jako nejméně jedenapůlnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém na tuto náhradu vznikne právo. Náhrada pro rok 2021 tak činí nejméně 52 000 Kč. Náhradu tvoří dále výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým. I nadále platí, že od přiměřených nákladů spojených s pohřbem se odečítá pohřebné.