Právo
9. 1. 2019

Poslanecká sněmovna schválila adaptační zákon k GDPR

Poslanecká sněmovna schválila v prosinci loňského roku dlouho očekávaný návrh zákona o zpracování osobních údajů. Ten má nahradit stávající zákon o ochraně osobních údajů, přičemž jeho přijetí navazuje na nová pravidla ochrany osobních údajů stanovená evropským nařízením GDPR. Přestože je nařízení GDPR v členských státech přímo aplikovatelné, a prováděcí úprava na národní úrovni tedy není potřebná, dává členským státům možnost se v dílčích aspektech od textu nařízení odchýlit. Toho chce český zákonodárce využít.

Ladislav Karas
Kateřina Randlová

Navrhovaný zákon dopadá především na oblast veřejné správy, nicméně určité odchylky a upřesnění stanoví též pro sféru soukromou. Upravuje například podmínky zpracování osobních údajů pro potřeby novinářů. Ti dle návrhu nebudou za určitých okolností povinni informovat o prováděném zpracování osobních údajů (kupříkladu o pořízení určitých záběrů a záměru je zveřejnit), zejména ukáže-li se, že poskytnutí informace není možné nebo by vyžadovalo nepřiměřené úsilí. Může se například typicky jednat o natáčení účastníků veřejného shromáždění nebo demonstrace. Návrh zároveň umožňuje novinářům splnění informační povinnosti na nezbytnou dobu odložit. Dle důvodové zprávy je účelem této úpravy umožnit natáčet se skrytou kamerou nebo provádět reportáž v utajení či pod falešnou identitou. 

Novináři budou rovněž oprávněni zpracovávat citlivé osobní údaje vypovídající například o rasovém nebo etnickém původu, politických názorech, náboženském nebo filozofickém přesvědčení, a to bude-li takové zpracování nezbytné pro dosažení oprávněného cíle a převáží-li oprávněný zájem na zpracování osobních údajů nad oprávněnými zájmy dotčených subjektů údajů.

K uvedenému návrhu zákona byla v rámci legislativního procesu podána celá řada pozměňovacích návrhů. Zatímco některé byly přijaty, jiné v hlasování neuspěly. Poslanecká sněmovna tak například odmítla návrh snížit na 13 let věkovou hranici pro samostatné udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti, tedy například pro samostatné užívání sociálních sítí. Zůstává tak původně navržená věková hranice 15 let, která koresponduje s věkovou hranicí trestní odpovědnosti.

V neposlední řadě pak uvedený návrh upravuje pravomoci a organizaci samotného Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Úřad se má mimo jiné stát přezkumným správním orgánem pro případy, kdy povinné subjekty nevyhoví žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím nebo zákona o právu na informace o životním prostředí.

Poslaneckou sněmovnou schválený zákon nyní poputuje do Senátu, kde je možné očekávat další pozměňovací návrhy.

Sdílet článek
LinkedIn
Webdesign