Příjmy z akciových a opčních plánů: rozpor mezi okamžikem zdanění a okamžikem odvodu pojistného
Novela zákona, která mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a podporou zajištění na stáří, nabyla účinnosti 1. ledna 2024. V rámci ní byl novelizován i zákon o daních z příjmů tak, že upravuje okamžik zdanění příjmů ze zaměstnaneckých akciových a opčních plánů. Bohužel nebyly odpovídajícím způsobem uzpůsobeny také zákony upravující oblast pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
Nová pravidla se týkají příjmů plynoucích zaměstnancům z nabytí podílu nebo „převoditelné“ opce v obchodní korporaci, která je jejich zaměstnavatelem nebo je mateřskou, dceřinou či kapitálově propojenou obchodní korporací tohoto zaměstnavatele. Tyto příjmy se od 1. ledna 2024 daní v okamžiku, kdy:
- zaměstnanec přestane vykonávat závislou činnost u daného zaměstnavatele, jeho mateřské nebo dceřiné společnosti nebo kapitálově spojené osoby či u jeho právního nástupce;
- zaměstnavatel vstoupí do likvidace;
- zaměstnanec nebo zaměstnavatel přestanou být českým daňovým rezidentem;
- dojde k převodu podílu nebo opce;
- je uplatněna opce;
- nastane výměna podílu, při které se změní celková jmenovitá hodnota podílů zaměstnance; nejpozději po uplynutí 10 let od nabytí podílu nebo opce.
Dle informace z ministerstva financí pojem zaměstnavatel zahrnuje ve smyslu zákona o daních z příjmů nejen právního, ale rovněž ekonomického zaměstnavatele. V případě zahraničních zaměstnanců vyslaných pracovat do České republiky pro českého ekonomického zaměstnavatele by tak např. při ukončení vyslání mohl nastat okamžik zdanění příjmů ze zaměstnaneckých akciových / opčních plánů.
Obdobná právní úprava ohledně odložení okamžiku zdanění příjmů ze zaměstnaneckých akciových a opčních plánů, bohužel nebyla analogicky zohledněna v zákonech upravujících odvody pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění v České republice. Pokud by pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění z příjmů z akciových / opčních plánů mělo být odvedeno do České republiky, tak v důsledku rozdílné definice zúčtovaného příjmu obsažené v pojistných zákonech a v zákonu o daních z příjmů dochází k rozdělení okamžiků zdanění a povinnosti odvodů pojistného.
Vzhledem k tomu, že z právního pohledu dochází k poskytnutí plnění v okamžiku převodu podílu na zaměstnance nebo uplatněním nepřevoditelné opce, je splněna dle pojistných zákonů podmínka zúčtování zdanitelného příjmu ze závislé činnosti zaměstnanci, a v daném měsíci by tak mělo dojít k příslušným odvodům pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění v České republice. Není tedy nijak zohledněna skutečnost, že okamžik zdanění příjmu ze závislé činnosti zatím nemusel dle výše uvedené novely zákona o daních z příjmů nastat (nastane někdy v budoucnu).