Rozdělení a výplaty zisku a jiných zdrojů obchodních korporací čekají změny
Pravidla pro rozdělení a výplatu zisku a jiných vlastních zdrojů by se měla od roku 2021 značně změnit. Počítá s tím novela zákona o obchodních korporacích, kterou Poslanecká sněmovna nedávno postoupila do Senátu. Nová pravidla mají za cíl nejen odstranit přetrvávající nejasnosti a napravit nedokonalou transpozici evropské legislativy, ale také reagovat na aktuální judikatorní vývoj.
Jednou z nejvýznamnějších změn v oblasti rozdělení a výplaty prostředků je zakotvení pravidel týkajících se použitelnosti účetních dokumentů v návaznosti na nedávný rozsudek Nejvyššího soudu (sp. zn. 27 Cdo 3885/2017). Podle navrhované novely bude možné použít řádnou či mimořádnou účetní závěrku schválenou nejvyšším orgánem obchodní korporace pro rozdělení zdrojů až do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla sestavena.
Dojít by mělo i ke sjednocení některých pravidel tak, aby se vztahovala na jakékoli zdroje obchodní korporace bez ohledu na jejich původ. V novelizovaném zákoně má být výslovně uvedeno, že nejen rozdělení zisku, ale i jiných vlastních zdrojů lze provádět pouze na základě řádné či mimořádné účetní závěrky. Pro akciové společnosti, společnosti s ručením omezením a družstva budou jednotně upraveny takzvané bilanční testy, tedy způsoby výpočtu maximální částky k rozdělení a vyplacení. Ty navíc budou terminologicky sladěny s účetními předpisy. Stále však bude zisk oproti jiným vlastním zdrojům podléhat do jisté míry odlišnému zákonnému režimu.
Novela dále zpřísňuje pravidla pro vrácení vyplaceného podílu na zisku. Společníky již nebude před povinností vracet vyplacený podíl na zisku chránit dobrá víra v dodržení zákonných podmínek pro výplatu. Ochrana dobré víry zůstane zachována pouze v úpravě akciových společností. Akcionář bude povinen vracet podíl na zisku a jiných vlastních zdrojích jen tehdy, pokud věděl nebo musel vědět, že při vyplacení byly porušeny zákonné podmínky.
Dalšími novinkami jsou například výslovné uvedení případů, kdy je třeba vracet vyplacenou zálohu na podíl na zisku nebo zavedení pojistky proti zastřenému vyplácení zisku.
Navrhovaná úprava dle našeho názoru není zcela bez nedokonalostí. Otázky vyvolává například výslovné vyloučení aplikace pravidel pro rozdělení a výplatu zisku a jiných vlastních zdrojů na snížení základního kapitálu. Jistě není žádoucí, aby orgány společnosti při snižování základního kapitálu nedbaly na hospodářskou kondici korporace a přivedly ji do finančních potíží či dokonce zapříčinily její úpadek. Diskutabilní je i nové pravidlo, podle kterého se nevyplacený podíl na zisku i na jiných vlastních zdrojích kapitálových společností a družstev má při nesplnění testu insolvence bez výjimky převést na účet nerozděleného zisku z minulých let. Tímto způsobem by docházelo k transformování zdrojů původně nepocházejících ze zisku na zisk, což by mělo za následek i změnu zákonného režimu pro nakládání s těmito prostředky.
Jak je patrné, v oblasti rozdělení a výplaty zisku a dalších zdrojů obchodních korporací můžeme očekávat poměrně rozsáhlé změny, které mohou významně zasáhnout do jednoho ze stěžejních práv společníků. Další osud novely zákona o obchodních korporacích má v tuto chvíli ve svých rukou horní komora Parlamentu.